Besedy 2018

Hafez (dodnes nejpopulárnější a nejuznávanější básník v bývalé Persii a současném Íránu):

Karavana zmizela, usnul jsi,

a před tebou je poušť.

Odkud přicházíš? Koho se ptáš na směr?

Co si počneš?

Co bude tvým osudem?

 Vyprávění cestovatele a průvodce turistů Petra Štětiny – ve Slivenci 9. 1. 2018 – bylo velmi poutavé. Promítnuté fotografie představily zemi v plné kráse. Zelená údolí, zasněžené hory, vysoké duny v poušti, mešity – oázy klidu a pohodlí i přepychu. Více na www.GoodPlaces.cz

Peršané jsou velmi vzdělaní, milí a pohostinní lidé s bohatou minulostí a historickými památkami. Mohutné ruiny Persepole a Bišápuru, půvabná města jako Isfahán a Šíráz zanechají v každém návštěvníku nezapomenutelný dojem. Až donedávna ležel Írán na pokraji zájmu mezinárodní komunity, dnes však turistika prudce narůstá. Irán stojí za to navštívit.

30. 1. 2018 knihovna uspořádala další cestovatelskou besedu – manželé Hnykovi nás pozvali na svou nádhernou cestu africkou Ugandou. Jejich vyprávění a fotodokumentace nepostrádalo poezii, dokonalé fotografie byly podbarveny místní hudbou, deštivým počasím, nelehkými výstupy do nejpozoruhodnějšího pohoří světa – Ruwenzori.  Do nadmořské výšky 5 109 m (Margherita Peak) stoupali mezi lobéliemi a starčeky takového vzrůstu, krásy a množství, které se nenajde jinde na Zemi. Z mlžných pralesů vyrůstaly zaledněné vrcholky hor. V nížinách národní parky – Queen Elizabeth a Murchison Falls nabízely setkání s mnoha druhy tropických motýlů, zvěře – krokodýlů, opic, vodušek, antilop, slonů, žiraf, lvů a ptáků. Beseda o Ugandě byla jedna z nejpovedenějších cestovatelských zážitků, které veřejná knihovna ve Slivenci uskutečnila. Přejeme manželům Hnykovým hodně zdraví a elánu k dalším cestám a věříme, že toto setkání nebylo poslední.

27. února 2018 jsme pozvali geografa – cestovatele Jiřího Fafláka na besedu o zážitcích na jeho ročním pracovně-cestovatelském pobytu na Novém Zélandu. Povídali jsme si o způsobu života obyvatel včetně Maorů, popsal nám jejich místní zvyky, kulinářské speciality a sporty. „Projeli jsme autem“ Severní stálezelený ostrov i Jižní se zasněženými vrcholky Alp. Postávali jsme na mysu Cape Reinga a dívali jsme se na divoké pobřeží Tichého oceánu a Tasmanova moře. Setkání vody moře a oceánu je dramatické. V deštném pralese jsme obdivovali obrovské zélandské sekvoje – stromy Kauri, přírodní koupele s horkou vodou. Vystoupili jsme na vrcholky činných sopek, došli až k  obdivuhodné hoře Mount Cook. Jezera s čistou průzračnou vodou a divoké fjordy – to je Nový Zéland! Těžce jsme pracovali na ovocných plantážích s kiwi. Město Auckland – plné jachet a Wellington nazývané nejmenším velkoměstem světa – jsme navštívili jen na chvilku. Beseda s panem Faflákem se všem velmi líbila. Budeme se snažit aby nebyla poslední.

V úterý 24. 4. 2018 jsme si povídali se spisovatelkou Ivanou Peroutkovou o její tvorbě, způsobu psaní, životních zkušenostech. Její knihy čtou děti i dospělí velmi rádi. Jsou pozitivní, děj má spád a čeština je velmi pěkná. V knihovně ve Slivenci si můžete půjčit nejprodávanější knihy o Aničce – je jich rovných deset, Ukradenou cukřenku, dvě knihy o Denise, Francouzskou jízdu, Kristián a kocour Teo. Všechny knihy jsou krásně ilustrované – „Aničky“ Evou Masníkovou a např. Ukradený prsten přímo vyzdobila japonská ilustrátorka Nanako Ishida. Paní Peroutková měla radost z návštěvy slivenecké holčičky, která čte a miluje její „Aničky“. Ochotně podepisovala svoje dílo. Věříme, že i vám se budou knihy paní Ivany Peroutkové líbit a v naší knihovně si je půjčíte.

V úterý 25. 9. 2018 jsme pozvali do Slivence divadelní společnost Gaudium a tímto představením jsme zahájili novou kulturní sezónu v naší obci.

Dnes mnoho lidí nečte poezii. Jaksi nám na ní nezbývá čas. Ale představte si, že někdo nám zpřístupní velmi hezké a vtipné verše vlastím přednesem a interpretací. K tomu se přidá hudba – klavír a tři zpěváci.

Jiří Žáček vydal svoji poslední básnickou sbírku CAFÉ ROBINSON – je určena dospělým. Jsou v ní krátké, úderné a vtipné verše, jako například:

Internetová kavárna
Každý chytrák díky internetu
adresuje světu moudrou věru
A co vzkážu světu já?
Že v květnu kvetu,
zvláště po tramínu nebo cabernetu.

Kavárna Na kus řeči
Zde se schází na kus řeči
kavárenští povaleči.
Dobře vědí: Čím míň slov,
tím větší jsi filozof.
Moudří muži zas a znova
mlčí spolu beze slova.

Přednes básní doprovodily dvě zpěvačky  – Jana Kouřimská a Eva Černá a zpěvák František Novák. Jejich energie byla přímo nakažlivá. Úžasně swingovali s písněmi Josefa Kainara, které známe z podání Karla Plíhala a Zuzany Navarové. Jako např. Deštivý den, Nebe počká, Trochu v hlavě mám, Já bych si rád najal dům, Harfy v nebi a další. Na klavír doprovázel Jan Klement. Úžasná kavárnice Vlasta Pilařová obsluhovala šaramantní návštěvnici kavárny Hanu Řehořovou a jejího okouzlujícího společníka Vladimíra Kydlíčka.

Káva voněla celou zasedačkou našeho úřadu. Dovedete si to představit?

Básnickou sbírku Jiřího Žáčka CAFÉ ROBINSON máme k vypůjčení v naší knihovně ve Slivenci.

1. Historické prameny, jejich povaha a sdělnost (metodická příprava)

2. Trojský okruh řeckých pověstí jako zdroj informací o tom, jak si sami Řekové vykládali svou historii a její smysl

3. Zachycení trojského okruhu pověstí v homérských eposech – Homérská otázka

4. Řečtí a římští bohové jako systém, jejich místo ve filozofickém i psychologickém obzoru Řeků a Římanů

5. Co z tohoto světa můžeme ještě dnes nalézt na původních místech a jak tyto staré „vzkazy“ číst?

6. Thébský okruh pověstí (Oidipus, Antigone) jako zachycení neřešitelných životních situací – problém viny, trestu, svědomí, poslušnosti vůči světským a božským zákonům

7. Zachycení thébského okruhu u Aischyla a Sofokla – jejich charakteristika a rozdíly v jejich vnímání těchto příběhů

8. Báje o založení Říma vycházející z řeckých a punských mytologických okruhů – původní interpretace vztahu mezi Řeky a Římany

9. Římské reálie jako největší přínos Říma evropské kultuře (organizace a ochrana říše, rodinný život, bydlení, oblečení atd.)

10. Zachovaná římská města – v popelu (Pompeje), v bahně (Ostia), v písku (města v severní Africe), na troskách předchozích civilizací (Kartago)

V úterý 2. 10. 2018 jsme ve Slivenci uvítali Malou divadelní společnost Kostým, tentokrát už po osmé!

Tato společnost působí od roku 1997 jako divadlo jednoho herce. Její repertoár tvoří hudební monodramata, koncerty lidových a klasických písní a klavírní koncerty.

Zdrojem inspirace pro činnost Malé divadelní společnosti Kostým jsou literatura i hudba, historie i současný život. Divadelní představení vycházejí z kompozice mluveného slova, recitace, zpěvu, klavírního doprovodu a původních hudebních skladeb. Zakladatelkou a vůdčí osobností Malé divadelní společnosti Kostým je paní Květa Drahokoupilová. Je autorkou všech scénářů. Scénickou hudbu tvoří skladatel a klavírista pan Přemysl Zíka. Zpívá, tančí, hraje a přednáší Michal Boška. Malá divadelní společnost Kostým už vystoupila ve Slivenci s představením: Obraz Doriana Graye (2011), Máj – Karel Hynek Mácha (2012), Píseň o lásce a smrti korneta Kryštofa Rilka (2013), Cyrano (2014), Hašler! Hašler! Hašler! (2015), Václav III. (2016), Jarní koncert aneb posezení s hudbou (2017) a v letošním roce 2018 znovu – ale trochu jinak Hašler – Rytíř české kultury Karel Hašler.

V představení Rytíř české kultury Karel Hašler jsme se ocitli v době První republiky i nacistického protektorátu. Hlavní protagonista a jediný herec a zpěvák v jedné osobě pan Michal Boška zpíval a hrál. Zpíval staropražské písničky, ale také politické popěvky tehdejší doby. Připomněl nám umělecký i soukromý život Karla Hašlera a jeho tragický konec v koncentračním táboře. Některé Hašlerovy písničky jsou živé dodnes a často si ani neuvědomujeme, kdo je jejich autorem. Ačkoliv jeho písničky byly krásné a většinou veselé, jeho život se vyvíjel v silném kontrastu.

Děkujeme za připomínku této významné osobnosti, Karla Hašlera, jehož rodný dům se nachází ne daleko od Slivence, na Zlíchově.

V úterý 30. 10. se konala přednáška s cestovatelem ing. Petrem Štětinou, kterého již dobře známe (pro připomínku: https://www.goodplaces.cz/)

Tentokrát nás seznámil svým osobitým přístupem s jihoamerickou Kolumbií. Po krátkém úvodu o politické situaci v zemi, jsme se dověděli, že je to země v současné době velmi bezpečná a příjemná na cestování. Seznámili jsme se s krásami exotické přírody – zelené pahorkatiny, andské velehory, prosluněná pobřeží s prázdnými plážemi, neuvěřitelně pestrá flóra i fauna. Zajímavá, zdobná města, kde se velmi dbá na jednotný architektonický styl a tím se zachovává tradiční historický vzhled (dobrý příklad pro nás). Viděli jsme několik ukázek graffiti na stěnách veřejných budov a byli jsme opravdu překvapeni jejich krásou a originalitou. Mnohé jsme se dověděli i o místním obyvatelstvu, seznámili jsme se s jejich zvyky a tradicemi. Prostřednictvím zajímavých fotografií jsme ochutnávali kolumbijské speciality. Cestování po Kolumbii je poměrně levné, Kolumbijci jsou přátelští a vstřícní. Jen není radno vtipkovat na témata: zbraně a drogy. Kolumbijci jsou hrdí na to, že překonali temné období spjaté s drogovými mafiemi. Vlajka má vyjadřovat jednotu kolumbijského obyvatelstva, které si prošlo mnohými úskalími, žlutá barva symbolizuje kolumbijské zlato, modrá oceán omývající kolumbijské břehy a červená krev prolitou během bojů za svobodu.

Bienvenido ve Colombia!

V úterý 13. 11. 2018 jsme se opět sešli s cestovatelkou paní Magdalénou Radostovou a povídali si o Vietnamu. Prezentace paní Radostové byla velmi pěkně uspořádaná. Její povídání bylo příjemné, svižné. Seznámili jsme se s geografií země, jak cestovat na místě – i bez cestovní kanceláře. Nevěřili byste, co Vietnamci uvezou na motorce! Vietnam je v současné době levná a bezpečná destinace. Kromě množství krásných fotografií přírody, všudypřítomných rýžových teras, měst, ctihodných pagod, etnik, jejich barevného oblečení – jsme byli poučeni o místních zvyklostech. Zajímavé bylo např.: podle čeho si mladí muži vybírají své partnerky, odlišné počasí v různých částech země, vietnamština – řeč osmi různých tónů. Už víme jak se pohybovat na tržišti a jaké speciality nám nabízí  vietnamská kuchyně. Pro knihovnu jsme zakoupili novou knihu paní Radostové – Vietnam s vůní koriandru. Je k vypůjčení.

V úterý 20. 11. 2018 nás navštívil herec Stanislav Zindulka. Povídali jsme si s ním o jeho zážitcích na jevišti i v životě. Pan Zindulka je svěží, vyzařuje optimismus, stálou chuť pracovat a bavit lidi. Narodil se v roce 1932 v Jilemnici, od svého útlého věku věděl, že chce být hercem a byl ochoten udělat vše, aby se jím skutečně stal. Po absolvování DAMU nastoupil do divadla v Hradci Králové, pak přešel do Brna a nakonec do Prahy. Ztvárnil řadu televizních, filmových a divadelních rolí, věnuje se dabingu. Pracuje i pro Český rozhlas. Za vedlejší roli ve filmu Babí léto byl oceněn Českým lvem. Stanislav Zindulka je velký herec malých rolí. Doporučil nám svoji knihu, která vyšla v roce 2011 „Moje cesta vlakem dětství a naděje“. Knihovna Slivenec se pokusí již rozebranou knihu zakoupit pro své čtenáře. Přejeme panu Zindulkovi hodně elánu a zdraví.

V úterý 27. 11. 2018 jsme se setkali se zajímavým mladým mužem – Markem Kovářem, vzdělaným, sečtělým, odvážným cestovatelem, který již od svých 15ti let navštěvuje cizí země, rád poznává nové lidi, kultury, místa a ještě raději o nich vypráví, píše a promítá fotografie. Jezdí s batohem na zádech stále více do „divočejších“ lokalit – pod heslem: Co nejvíce vidět, za co nejméně peněz!“ Jeho vyprávění bylo svižné, fotografie kvalitní – všem přítomným se beseda velmi líbila.

Provedl nás malajskou částí ostrova Borneo, obdivovali jsme mrakodrapy v Kuala Lumpur, stát Sarawak s hlavním městem Kuching, národní park Bako s hlubokými vlhkými lesy, tropickou květenou, nádhernými orchidejemi, raflésií, láčkovci, obrovskými květy rhododendronů. Přesunuli jsme se do státu Sabah do národního parku Gunung Mulu, kde nás zaskočila divokost krajiny, rozsáhlé jeskyně odkud vylétají denně v určitou dobu netopýři za potravou, široké a kalné řeky. Navštívili jsme záchrannou stanici Sepilok pro orangutany. Vyšplhali se na mystickou horu Kota Kinabalu. Neminuli jsme Bután a Singapour. Všechna místa jsou bezpečná, obyvatelstvo přívětivé a vstřícné. Severní Borneo stojí za návštěvu!

K adventním akcím ve Slivenci se připojily s autorským představením herečky Lidija Glavanakova, Lucie Palonciová a Linda Vondrášková. S prvními dvěma se mohli náhodní kolemjdoucí setkat už při pravidelném čtení ve slivenecké knihobudce, ale teprve v tomto adventním představení jsme mohli poznat jejich talent, opravdovost a nasazení, se kterým k velkému tématu přistoupily. Večer o lásce, touze, smutcích a trápení dvou velkých uměleckých osobností předvedl soubor naprosto brilantně, dojal přítomné a vysloužil si dlouhý potlesk. (Divadelní inscenace Olgo. Olino, Olásku vznikla jako projekt autorského dua Lucie Palonciové a Anety Fodorové na motivy knižní předlohy Český román z pera české spisovatelky a herečky Olgy Scheinpflugové. Její životní příběh odkrývá umění jako životní cestu, povinnost a osud.)