Kvíz 29

Hledáme jak Labi říkají trempové (předem říkám, že tentokrát je to těžké):

V tomto díle opustíme Sázavu, a když mi dovolíte, několik dalších dílů věnuji Českému Středohoří – další místo v republice, které jsem neznal a zúčastnil jsem se tam několika náročných výletů. Jako první jsem zvolil kopec Lovoš, jako bychom tam připluli se Sázavskou vodou.

Po asi dvou letech plánování jsme letos konečně vyrazili na kopec Lovoš. Je to poměrně strmý kopec, v minulosti sopka. Jméno má podle města Lovosic, které leží na jeho úpatí. Toto je bez záruky, může to být i obráceně. Lovosice leží na břehu Labe a mají nadmořskou výšku cca 180 m. Dle mapy má vrchol Lovoše 570 m nad mořem, to znamená asi 390 m převýšení. Už toto u mě budilo obavy.

Podle domluvy jsme se sešli na Masaryčce a rychlíkem snadno a rychle dojeli do Lovosic. Odtud jsme jeli náhradní autobusovou dopravou do vesnice Oparno, kde jsme túru začínali. Sešli jsme vesnicí dolů k železniční zastávce a vystoupali jsme na zříceninu Oparno. To bylo asi 40 m nahoru, to jsem zvládnul bez hůlek. Ze zříceniny jsme sešli do údolí k Oparenskému mlýnu. Podle vody jsme došli k Černodolskému mlýnu, který naštěstí předělali na restauraci. To byl dobrý nápad. Posilnili jsme se a dál šli po proudu Oparenského potoka. Po setkání se žlutou turistickou značkou začal výstup. Turističtí matadoři vědí, že žlutá značka značí náročnou a těžkou trasu. Já musel rozbalit hole a s menšími zastávkami jsme nabírali výšku. Ještě jsme odbočili na Panenské kameny a nakonec jsme došli až na vrchol. Výstup jsme zvládli za 1.5 hodiny. Co jsme ušetřili na čase při výstupu, to jsme strávili v horské restauraci u piva. Sice hořké Svijany, ale teklo to! Hodina byla pryč, než bys řekl švec. Pak se někdo podíval na hodinky a zjistil, že za hodinu a dvacet minut jede rychlík na Prahu. Sestup byl mnohem rychlejší než výstup. Jen terén nám znemožnil utíkat. Při rychlé chůzi městem jsem pochopil, kde se vzalo rčení: dlouhé jak Lovosice. Propocení jsme na nádraží dorazili pět minut před vlakem. Ten nás, včetně mne, polomrtvého, dovezl do Prahy. Byl jsem na sebe hrdý, opět jsem to nevzdal.