Kvíz 31

Hledáme druhý název města:

Ještě zůstaneme v Českém Středohoří, jen se posuneme k severu – do Kostomlat. Prohlédli jsme si hrad, vlastně jen zříceninu, byli jsme tam sami. Podívali jsme se i do Mostecké kotliny, v elektrárně Ledvice topili jak o závod. Potom následoval další díl kopec. Výškový cíl byl ve výšce téměř 700 m. A z této výšky sjíždí dolů zemní sesuv, to byl druhý zajímavý bod tohoto výletu. Vystoupali jsme podél sesuvu téměř až nahoru. Tam jsme zjistili, že jsme dole udělali navigační chybu. Sesuv nahoře začíná rozmáčenou stěnou, která se trhá a sjíždí dolů. Na této straně byla stěna sesuvu neschůdná. Vrátit se dolů jsme zavrhli, museli jsme přes sesuv. Způsob byl stejný, jako překonat řeku po kamenech. Jen tady to nebyly kameny, ale jen ostrůvky, které slibovaly jakous takous pevnost. A místo vody tam bylo bezedné bahno. Překonali jsme to, jen boty došly malé úhony. Po výstupu bylo vše v pohodě. Horská planina Březina byla ještě nedávno vojenským prostorem. Prošli jsme ji a viděli spoušť, která tam po armádě zůstala. Jeden ze zchátralých objektů je na informační ceduli nazván empírová hájovna. Nám se tam žádné empírové prvky nalézt nepodařilo.  Na druhé straně planiny jsme sestoupili k úpatí Milešovky. Pak už jsme se jen téměř po rovině vraceli ke Kostomlatům. Pod hradem jsme si prohlédli rybníčky, byly ještě zamrzlé. Zajímavé. Vojenský rybník na Březině, o 200 m výše, žádný led neměl. Potom jsme se kolem kapličky a léčivé studánky vrátili do Kostomlat. Celkem to obnášelo asi 12 km a značné převýšení.

A teď otázka. Jaký je druhý název hradu Kostomlaty? Je to sice název nesprávný, prý ho použil kronikář Václav Hájek z Libočan. Je dokázáno, že časově to tak být nemohlo, ale mě by se tento název líbil víc. Bývá i uváděn na mapách, spolu se správným názvem. A ještě doplňující otázka: jak se jmenovala pohádka, kterou na tomto hradě točil režisér Zdeněk Troška?