Besedy 2023

28. 2. 2023 se konala přednáška MUDr. Jiřího Vejmelky na téma „Mikrobi a my“. Poutavou a neotřelou formou nám pan doktor vysvětlil rozdíl mezi mikrobiomem a mikrobiotou. Díky přednášce již víme, jak se o svůj mikrobiom starat a jak těsný je vztah mezi námi a našimi mikroby a že bez pestré stravy, dostatku pohybu a úzkého vztahu k přírodě nebudou šťastní naši mikrobi, a tudíž ani my.

Na závěr jsme si s panem doktorem zarapovali jím složenou píseń, vyplnili jsme krátký kvíz a syn pana doktora Mareček vylosoval výherce, kteří od přednášejícího obdrželi tématické knížky. Jednu věnoval i Slivenecké knihovně.

Co si zapamatovat? SLIVENEC!

S pánek – dostatek kvalitního spánku, mikrobiota hraje důležitou roli v cirkadiánní rytmicitě

L askavý přístup = Be/Think Positive (harmonizace osy mozek-střevo-mozek)

I nvestice do rozvoje vztahu mezi námi a mikrobiotou – ta nejlepší investice

V láknina – jedna z klíčových složek stravy pro naši mikrobiotu

E skalovat nikoliv konflikt, ale úsilí zachovat mikrobiotu a chránit ji (zejména zodpovědný přístup k antibiotické léčbě)

N avázat na dobré zkušenosti s přirozenými zdroji probiotických mikroorganismů (kefír, jogurt, kyška, kimčchi, kombucha, kysané zelí…)

E xercise = pravidelný a adekvátní pohybový režim

C eloživotní mikrobiální mise = udržitelnost

Již jako dítě se objevovala v televizních pořadech pro děti. Vystudovala na Státní konzervatoři v Praze. Mezi nejznámější role patří postava Rampepurdy v seriálu Bylo nás pět (1994) a Boženky v seriálu Případy detektivní kanceláře Ostrozrak. Kromě herectví se věnuje i malířství – litografii. LITOGRAFIE je stará a pracná grafická technika, při které se kreslí a maluje na kámen (vápenec) mastnými křídami nebo tuží. Součástí besedy bude malá výstava litografií a reprodukcí Emmy a Barbory Srncových.

V úterý 21.3. se uskutečnila v zasedací místnosti úřadu velmi zajímavá beseda s historikem Adamem Havlíkem, autorem publikace Marky, bony, digitálky. Kniha, s jejímž vznikem posluchače autor poutavě seznámil, se věnuje tématu veksláků, respektive fenoménu veksláctví v socialistickém Československu, působení svébytného podniku zahraničního obchodu Tuzex, kriminálním aktivitám spojeným s veksláctvím, životnímu stylu veksláků, dobové legislativě či reakcím státních orgánů na pokoutné obchodování s valutami, tuzexovými poukázkami a pašovaným zbožím, sleduje i některé podstatné kontinuity mezi předlistopadovou a polistopadovou dobou.

Po besedě na dosud jen okrajově neprobádané téma následovala bouřlivá diskuze.

Na základě poznatků anatomů z konce 19.stolení zažila neurofyziologie (dnes se často hovoří obecněji o neurovědách) nebývalý rozmach právě ve 20.století. Badatelé se dnes učí chápat signály přenášené prostřednictvím neuronů, funkci nervových okruhů a jejich význam pro chování. Přesto však mnoho otázek zůstává nezodpovězených. Přednáška poodhalí některá tajemství neurobiologického výzkumu a ukáže moderní přístupy ke zkoumání mozku.

Laici se občas domnívají, že základem všech partnerských problémů je komunikace. Není to pravda. Především jsou to rozdílné potřeby mužů a žen, ale přesto u některých párů tvoří komunikační nešvary velký díl jejich nespokojenosti. Poruchy komunikace těžko může pár analyzovat sám, protože sice oba mluví česky, ale slova a věty mají pro každého opačné významy. Stejně záludná je i potřeba “si to vyříkat” – ta funguje ve funkčním vztahu, ale bohužel ne za rozchodů. Tam je třeba opravovat vztah zprvu nonverbálně – beze slov.

Po prázdninách to byla první akce knihovny a měli jsme velkou nejistotu, kolik posluchačů se dostaví. Rozkopané okolí budovy městského úřadu skutečně spíše odrazovalo, ale přesto věrní posluchači dorazili. Bylo znát, že potřeba nějakého pěkného kulturního zážitku tu stále je a tento večer ji myslím, úspěšně naplnil. Spisovatelka paní Renáta Štastná má dar psát o obyčejných věcech. A to je přesně to, po čem většina lidí touží. Vzájemná komunikace s kytaristou Janem Paulíkem plynula večerem, je znát, že se znají už od školních let. Je dobré pěstovat vzájemné vzpomínky. Kytarové skladby přirozeně doplňovaly povídání paní Renáty. Slyšet živou hudbu je vždy sváteční zážitek, jen si toho někdy málo vážíme, či se nedokážeme zklidnit a soustředit. Jan Paulík je zkušený sólový kytarista, zaměřený zejména na blues. Je možné ho pravidelně vídat a slyšet v Buštěhradě, kde hraje se skupinou Knezaplacení.

Paní Renáta nám povídala, jak začala psát, co ji k tomu vedlo a jaké vlastnosti by měl spisovatel mít. Ve fondu máme její knihy: Ouva Tači, aneb, Skafocefalie očima a srdcem vyděšené matky, další povídkový titul Srdcem a očima a nyní, nově tituly: Retro republika a povídkovou knihu Slunce jako kdyby zhaslo. Děkujeme za příjemně strávený večer!

Nejprve jsme se seznámili s indonéskými ostrovy Komodo, Lombok, Sumbawa, Flores. Pak už se přednášející Vladimír Lemberk rozpovídal o ostrově Bali, který je skutečnou perlou Indonésie. Můžeme zde vidět překrásné pláže – zalidněné i liduprázdné, hory, sopky, rýžová políčka. Ochutnat skvělou kuchyni, plnou úžasného barevného ovoce a především se setkat s přátelskou kulturou balijského hinduismu. Je zde levno, jezdí se vlevo, nejvíce na skútrech. Nezapomenutelné jsou místní chrámy, pozoruhodné masky bohů a démonů. Můžete si též odskočit na přilehlé Gilli ostrovy, šnorchlovat a kochat se krásami podmořského světa. V prezentaci jsme mohli zhlédnout i úžasné záběry balijské krajiny z dronu, které byly podbarveny stylovou hudbou. Škoda jen, že je Bali tak daleko – jedenáct hodin letu minimálně.

Beseda s promítáním fotografií se věnuje přírodním krásám i pamětihodnostem v okolí přehradní nádrže Lipno, rozlohou největšího vodního gigantu u nás. Spatříme malebná městečka a mnohá jiná zajímavá místa na české i rakouské straně regionu. Například kamenné moře Čertovou stěnu, skalní útvary v okolí Loučovic nad Vltavou, klášter ve Vyšším Brodě a Vítkův kámen, nejvýše položenou hradní zříceninu v Čechách. Zastavíme se také u pozůstatků vodní elektrárny Spiro, v době svého založení bezkonkurenčně největší v celém Rakousku-Uhersku, dále u zaniklé papírny v Loučovicích a u druhé nejstarší elektrifikované železnice u nás. Neopomineme ani zaniklé vsi, které byly po 2. světové válce vysídleny a záměrně zničeny v souvislosti s vytvořením zakázaného hraničního pásma.

V roce 2022 jsme si připomněli 135 let od narození a 65 let od úmrtí jednoho z nejvýznamnějších malířů,
ilustrátorů, karikaturistů a spisovatelů – Josefa Lady. Besedou s jeho vnukem, Mgr. Josefem Ladou, který na
nedalekém Barrandově prožil celé dětství. Poodkryjeme soukromý život a dílo tohoto vynikajícího umělce a
jeho rodiny. Uslyšíme krásné povídání, budeme mít možnost prohlédnout si rodinné fotografie a zhlédnout
projekci a zeptat se na to, co nás zajímá.