Chráněná území
Památný strom – Lípa v poli u Holyně
V polích mezi Slivencem a Holyní severně ul. K Barrandovu v prodloužení ulice Kopanská a v blízkosti bývalého zemědělského areálu roste lípa srdčitá – Tilia cordata Mill. Jako památný strom byla vyhlášena r. 2012 a je evidována pod číslem 110.
Jedná se o krásný, mimořádně významný strom , který roste osamoceně v poli a díky tomuto stanovišti působí jako krajinná dominanta viditelná ze širokého okolí. Je to strom pěkného habitu, typického pro daný druh, s dobře rozvinutou souměrnou korunou. Stáří stromu cca 80-90 let, výška stromu 12 metrů, výška koruny 9 metrů, šířka koruny 13 metrů, obvod kmene ve výšce 30 cm nad zemí 225 cm, průměr kmene 71,6 cm. Strom je podle všech známek vizuálního hodnocení v dobrém zdravotním stavu a na stanovišti je dlouhodobě perspektivní.
2023 – Stavební firma kolem stromu postavila provizorní oplocení, které kopíruje ochranné pásmo stromu, tj. kruh o poloměru 10 m. Na oplocení jsou umístěny cedulky s označením, že se jedná o ochranné pásmo památného stromu. Nedaleko stromu se nyní nachází navážka zeminy, která má oddělovat prostor mezi stromem a stavbou a poskytovat lípě ochranu. Jakmile stavba pokročí, navážka bude odstraněna a práce se přesunou přímo k památného stromu. Přitom bude zajištěn odborný dendrologický dozor, aby se předešlo poškození stromu. Následně se také počítá se zdravotním ošetřením lípy a úpravou terénu kolem kmene, tak aby byl zaručen její další zdárný růst.
Stromořadí lip před historickou budovou školy
Lípy byly vysazeny při stromkové slavnosti dne 28. března 1908. Zakoupila je místní školní rada, zasadily je děti páté třídy. Jedná se o lípu velkolistou. Všechny 4 stromy byly v r. 2014 zařazeny do databáze významných stromů Prahy pod č. 36. Obvody kmenů: 146 – 268 cm (r. měření 2015).
Kaštan na hřbitově
Košatý jírovec maďal dominuje starému sliveneckému hřbitovu. Stojí přímo v ose hlavního vstupu a svou korunou zastiňuje kříž ze sliveneckého mramoru. Je krajinnou dominantou a esteticky významným jedincem. Byl vysazen při založení hřbitova v 1. polovině 19. století. Do databáze významných stromů Prahy byl zařazen v r. 2014 pod č. 37. Obvod kmene v roce 2015 byl 308 cm, odhadované stáří: 185 let.
CHKO Český kras
Posláním oblasti je ochrana všech hodnot krajiny, jejího vzhledu a jejích typických znaků i přírodních zdrojů a vytváření vyváženého životního prostředí; k typickým znakům krajiny náleží zejména její povrchové utváření, včetně vodních toků a ploch, rozvržení a využití lesního a zemědělského původního fondu, její vegetační kryt a volně žijící živočišstvo a ve vztahu k ní také rozmístění a urbanistická skladba sídlišť, architektonické stavby a místní zástavba lidového rázu.
V působnosti Správy CHKO Český kras jsou národní přírodní památky Požáry, Dalejský profil, Lochkovský profil a Cikánka I.
EVL Chuchelské háje
Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích; panonské skalní trávníky; polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích; dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum
EVL Prokopské údolí
Vápnité nebo bazické skalní trávníky; lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích; panonské skalní trávníky; polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích
EVL Radotínské údolí
lokalita přástevníka kostivalového; lokalita včelníka rakouského
EVL Lochkovský profil
lokalita přástevníka kostivalového
NPP Cikánka I
Skalnatý vápencový výchoz se společenstvem skalní stepi.
NPP Dalejský profil
Svahy na levém břehu Dalejského potoka, klasický geologický profil ordovikem, silurem a spodním devonem s řadou mezinárodně významných geologických odkryvů a nalezišť zkamenělin; významná společenstva vápnomilných a teplomilných skalních stepí s výskytem chráněných a ohrožených druhů.
NPP Lochkovský profil
Opěrný geologický profil k mezinárodnímu stratotypu hranice ludlow-přídol, opěrný profil k mezinárodnímu stratotypu hranice silurdevon, detailní disharmonické provrásnění, význačné paleontologické naleziště J. Barranda; na částech svahu zachována význačná společenstva skalní stepi.
NPP Požáry
Zářez cesty k lomu a opuštěný lom, kde je zachycen geologický profil mezinárodního významu (mezinárodní stratotyp pro hranici ludlow-přídol).
NPP U Nového Mlýna
U Nového mlýna se nachází mezinárodně významný geologický profil pro hranici spodní a střední devon. Rozkládá se na ploše 12,7 ha v nadmořské výšce 255 až 310 metrů. Leží na katastrálním území obcí Hlubočepy a Holyně. Národní přírodní památkou byla lokalita vyhlášena v roce 1982.
Hraniční polohy mezi třebotovskými a chotečskými vápenci, tedy mezi spodním a středním devonem, jsou nejlépe odkryty v lomu Prastav. Hranice je vedena podle prvního výskytu konodonta Polygnathus costatus patitus. NPP U Nového mlýna je velmi významná, protože na jejím území se nachází mezinárodní parastratotyp hranice spodní/střední devon v r. 1984 oficiálně uznaný na 27. Mezinárodním geologickém kongresu v Moskvě. Řadí se k světově nejvýznamnějším geologickým lokalitám.
PR Chuchelský háj
Cenný soubor přirozených lesních společenstev (habrová doubrava, lipová javořina, dřínová doubrava) a skalní teplomilná vegetace na silurských diabázových horninách; v ochranném pásmu významné naleziště zkamenělin ve výchozech silurských vápenců.
Přírodní rezervace Chuchelské háje se rozkládá na svahu v katastrech Velká Chuchle a Malá Chuchle a sousedí s katastrálním územím Slivence. Háj náležel od 13. století k panství Zbraslav, které bylo majetkem cisterciáckého řádu. V dobách husitských válek byl majetek řádu zabaven, ovšem v roce 1455 byla Malá Chuchle získána zpět. V roce 1786 je v revíru Zbraslav popisována dubová a habrová porostlina nazývaná Chuchelský háj. Zbraslavské panství, k němuž náležela Velká i Malá Chuchle, koupil v roce 1825 bavorský šlechtic kníže Bedřich z Oettingen-Wallersteinu.
V současné době zahrnuje přírodní rezervace rovněž skalnatý svah pod kostelem sv. Jana Nepomuckého s výskytem vzácných rostlin vázaných na skalní stepi, Chuchelský hřbitov a hájovnu se “zookoutkem”. V dobách první republiky tam byla i výletní restaurace.
V současné době v lese převažuje dub zimní, borovice lesní a lípa srdčitá, poměrně hojný je také nepůvodní a agresivní akát, který zde byl vysazován ve 20. letech 20. století. Akát je však systematicky odstraňován a je nahrazován původními dřevinami.
PR Homolka
Členité skalnaté stráně se 3 otevřenými lomovými stěnami, z nichž jedna odkrývá profil od siluru po spodní devon s význačným paleontologickým nalezištěm; na skalních svazích dobře vyvinutá společenstva skalní stepi v několika typech s výskytem chráněných a ohrožených druhů; přirozená habrová doubrava.
PR Prokopské údolí
Ochrana geologicko-paleontologických hodnot charakteristických teplomilných společenstev flory a fauny tohoto území.
PR Radotínské údolí
Kosoř, Radotín, Zdaní Kopanina
Ochrana významných rostlinných a živočišných společenstev stepí a lesostepí na devonských vápencích.
PP Opatřilka – Červený lom
Svahy na levém břehu Dalejského potoka, klasický geologický profil s vrchním silurem až spodním devonem, s řadou mezinárodně významných geologických profilů a nalezišť zkamenělin; významná společenstva teplomilných pastvin s výskytem chráněných a ohrožených druhů.
PP Prokopské a Dalejské údolí
Prokopské a Dalejské údolí tvoří severovýchodní výběžek Českého krasu, který zasahuje na území Prahy. Dalejské údolí je údolí Dalejského potoka v Praze od Řeporyj až k soutoku s Prokopským potokem, kde se připojuje k Prokopskému údolí, ač potok se pod soutokem jmenuje Dalejský. Dalejské údolí odděluje Velkou Ohradu od Holyně. Celá oblast je vyhlášena jako přírodní park Prokopské a Dalejské údolí. V oblasti Dalejského údolí se nachází na území Řeporyj, Holyně a Stodůlek na levém břehu národní přírodní památka Dalejský profil. Na pravé straně v Zabité rokli v části opuštěného kamenolomu se nachází v k.ú. Řeporyje národní přírodní památka Požáry. Na území Holyně a Hlubočep na pravém břehu leží národní přírodní památka U Nového mlýna a ostroh na území Jinonic na levém břehu Dalejského a pravém břehu Prokopského potoka je chráněn jako přírodní památka Opatřilka – Červený lom.
Údolím potoka je vedena jednak naučná stezka, jednak železniční trať 173, na níž se tu nachází zastávka Praha-Holyně. Prochází jím turistická značená cesta 3063. Hlavní horninou celé oblasti jsou vápence siluru a devonu, které určují krajinný ráz a druhovou pestrost území. Nejstarší osídlení Prokopského údolí sahá do doby před cca 30 000 lety, kdy zdejší jeskyně využívali paleolitičtí lovci jako úkryty. Nejvýznamnější ovlivnění této krajiny člověkem nastalo až v 19. století, kdy zde vzniklo množství velkých lomů na vápenec. Okolí potoků zase ovlivňovali mlynáři, kteří zasypávali tůně a slepá ramena, odvodňovali louky a stavěli náhony. Mezi Řeporyjemi a Zlíchovem se nacházelo více jak 10 mlýnů. Celé území odedávna pokrývala mozaika lesů, skalních výchozů a krasových stepí. S příchodem prvních zemědělců před 5 000 lety lesy ustoupily polím a pastvinám. Ještě před 100 lety bylo údolí téměř bezlesé, což dokládají dobové rytiny. Jediným kouskem lesa, který si podržel přírodní ráz, je západní část Dalejského háje. Dalejský háj lze na rozdíl od okolních ploch považovat za lokalitu, která v historii nikdy nebyla zcela odlesněna, a tak se zde zachovaly původní dubohabrové háje.
PP Zmrzlík
Terénní zářezy v pramenné oblasti Kopaninského potoka, geologické profily v kopaninském souvrství siluru, úsek staré zemědělské krajiny s vegetační mosaikou pastvin, zalesněných roklí a mokřadů podél vodotečí.
PP Cikánka II
Opěrný statigrafický profil stupně lochkov-prag (devon), významné paleontologické naleziště.