Fotogalerie 2015

V neděli 8. února jsme ve Slivenci oslavili masopust. Letos masopustní veselici ovlivnilo proměnlivé počasí, kdy déšť a vítr střídalo chladné zimní slunce. Již v dopoledních hodinách přijeli těšit děti koníci z cirkusu Kopecký a stánkaři s prodejem masopustních dobrot. Po poledni se na návsi u rybníka začaly scházet maškary. Letos bylo účastníků masopustu, kteří se převlékli do masek, opravdu málo, což je vždy na škodu této akce. Ostatního veselí bylo však dostatek a nikdo nežíznil ani nehladověl. Masopust tradičně podpořilo Řeznictví Gorgl velkorysou ochutnávkou jitrnic, jelítek i tlačenky, své dveře otevřela vinotéka Prima Wine – jak jinak než vínem v podobě oblíbeného „svařáku“. Koláčky napekli zase v kavárně Selanka. Restaurace U Knotků v Holyni propůjčila svůj sál, kde se točilo pivo a rozdávaly se zabijačkové pochoutky. Právě sem průvod zmrzlých masopustních návštěvníků za skočné muziky kapely Třehusk doputoval. Během cesty všechny bavili chůdaři. Poskakovali po vozovce s kopce od Slivence do Holyně, jakoby na ní neležela vrstva namrzlého sněhu. Nechyběla ani oblíbená tombola, o kterou se postarala občanská sdružení Pecka a Gama.

V úterý 17. února se uskutečnila v zasedací místnosti úřadu MČ v pořadí druhá Švestková akademie. Myšlenka organizovat Akademii vyklíčila z potřeby ukázat, jak se daří v klubových hudebních, dramatických a tanečních kurzech. V průběhu odpoledního programu, který sestavila Veronika Borovková, vystoupilo pod vedením pěti lektorů téměř 50 účinkujících. V úvodu zahrálo divadýlko Karkulka pásmo básniček o spinkání motivované básničkou Hajany od Josefa Kainara (sbírka Nevídáno neslýcháno). Všechny Karkulky si namalovaly svůj sen v hodinách tvořivé dramatiky na polštářek, který v představení hrál a je k vidění na divadelní půdě Klubu. Divadlo Meluzína předvedlo dvě strašidelné pohádky podle knihy Propánakrále od Jana Vladislava. Bohužel před Akademií onemocněl náčelník loupežníků, takže představení nebylo úplné. K vidění budou všechny tři pohádky na divadelní přehlídce Dětského divadla Otvírání 2015. Meluzína se v pátek 13. 3. této přehlídky zúčastnila letos poprvé. Podpořil ji i starší soubor – Obecní divadlo Knoflík, který vystoupil také, a to s novým detektivním představením – Peter H. podle povídky Nejsem tak hloupý autora Raye Bradburyho. Knoflíci se přehlídky zúčastňují již počtvrté. V roce 2011 postoupili i do celopražské přehlídky v Karlínském Spektru s představením Babička z Holyně, v roce 2012 do Karlína s představením Elá Kipling. V roce 2014 se zúčastnili obvodní přehlídky s představením Jólakotturinn. Na naší akademii vystoupily malé i nejmenší tanečnice z obou kurzů Výrazového tance. Ty mladší tančily na písničku Tomáše Kluse Le Homole, starší ztvárnily pohybem skladbu Turn Them (Norah Jones). Na kytaru zahráli naši nováčci, kteří se začali učit hrát teprve v září loňského roku. Vystoupili s drobnými skladbami, jako např. Halí belí, Skákal pes, Rožnovské hodiny a patří jim velký obdiv za odvahu, se kterou do vystoupení šli. Naopak Jitka Prachařová, která přednesla Preludium od Ivana Kramskeho ukázala, co je možné se naučit za tři roky, které ve Švestce hru na kytaru studuje. Po vystoupení svých žáků předvedla malý recitál i lektorka Júlija Šupíková, jejíž kyrgyzský tanec v kytarovém podání si vysloužil bouřlivý potlesk. Po ní vystoupili studenti hudebníka Martina Roušara. Flétnistky s písničkami Točíme se dokola a O šípkových růžích, saxofonisté s písní Černé oči a s jazzovou etudou Lennyho Nielhause. V přednesu klarinetu zazněla například skladba Piráti z Egejského moře. Vrcholem programu byl minirecitál švestkového pěveckého souboru, který zazpíval Trh ve Scarborough a českou lidovou za doprovodu našich houslistek. Všechny vede zpěvák a muzikant Pavel Švestka. Celý více než hodinový program bylo veselo, vystupující se navzájem podporovali, protože trému cítili opravdu všichni – malí i ti dospělí. My diváci jsme obdivovali nasazení – především těch dospělých, kteří se s vervou a záviděníhodnou odvahou pustili do přípravy na svá vystoupení a věnovali mu svůj volný čas. Účinkujícím děkujeme, že do toho šli a lektorům, kteří se podíleli na přípravě, že je k tomu přiměli.

Pohádku jsme také pozvali do kavárny Selanka. Zahrát nám ji přišli Anička Duchaňová a Michal Němec.

V sobotu 28. března se konal za pěkného jarního počasí na slivenecké návsi tradiční velikonoční jarmark. Jarmarku předcházela dopolední výtvarná dílna v Klubu Švestka. Odpoledne se pak změnilo parkoviště u rybníka v prodejní místo drobných výrobců dárkových předmětů a laskomin. Nebyla nouze o pomlázky, tradiční nádivku, mazanec, velikonoční pivo a další dobroty, ale také jarní květiny do truhlíků, keramiku, koření, bižuterii, domácí mýdla, či oděvní doplňky. Kavárna Selanka umožnila prodej výrobkům členek Klubu lidové tvorby, rodinné centrum Pecka připravilo výtvarné dílničky pro nejmenší a přizvané duo žonglérů zorganizovalo žonglérský workshop. Velký potlesk sklidila pohádka Sindibád v podání divadélka studna z Českých Budějovic. Vtipná a interaktivní herecká dvojice vykouzlila z originální scény výbuchy smíchu v řadách přihlížejících a celou akci ukončila vydařená žonglérská show.

Výstava šicích strojů se konala v Kapli sv. Jana Křtitele v Holyni. Všechny exponáty pocházely ze sbírek pana Jana Paula ze Slivence. Sběratelstvím se pan Paul zabývá téměř 40 let. Sbírá vybavení domácností – stroje, pomůcky, nádobí z kovu a ze skla – vše, co obklopovalo naše předky v první polovině minulého století a starší. V neděli 26. 4. 2015 byla poslední možnost navštívit tuto malou unikátní výstavu šicích strojů, podívat se na precisní a estetickou práci našich dědů – dodnes je většina strojů v pořádku a dalo by se na nich pracovat. Za obdiv stál stroj na šití slaměných klobouků (1911), ševcovský Dürkopp (1898) z Německa, česká ševcovská Minerva (1912), brašnářský Singer (1916) z USA, stroj na látání Baťa ČSR (1942), stroj na šití rukavic Singer z USA (1880), kožešnický Německo (1900), Singer USA – dírkovačka (1930), HOWE Anglie (1867), Minerva Rakousko (1879), WHEELER & WILSON USA (1854), TITAN Německo (1900). Některé z těchto šicích strojů byly též na elektrický pohon. Výstava byla doplněna historií a popisem šicích strojů, zakladateli jejich průmyslové výroby, výučními listy, dobovými fotografiemi z kurzů šití, nechybělo ani několik hraček. Zájemci z Klubu seniorů Slivence a Holyně se sešli v kapli, využili přítomnosti pana Paula a se zájmem vyslechli poutavé a odborné povídání o každém exponátu.

V sobotu 30. dubna 2016 se konal 10. ročník Vítání občánků narozených v městské části Praha-Slivenec. K slavnostnímu přivítání se přihlásilo 22 z celkového počtu 37 narozených dětí, proto jsme obřad tentokrát nerozdělili do dvou skupin, ale pozváni byli všichni najednou. Do zasedací místnosti jsme se ale sotva vešli. Jako každý rok patřilo uvítání žákům základní školy ve Slivenci pod vedením paní učitelky Helen a paní učitelky Stříbrné. Tentokrát bylo vystoupení kratší než jindy, aby to miminka vydržela a nebyla nevrlá, ale o to krásnější to vystoupení bylo a moc jim za něj děkujeme. Po kulturní vložce promluvila k přítomným paní starostka. Kromě toho, že rodičům pogratulovala k jejich potomkům, dala jim i pár rad do života také jako zkušená matka. Po dojemných slovech paní starostky si rodiče se svými miminky převzali upomínkové dárky – pamětní list občánka roku 2015, knihu a letos nově stříbrnou pamětní medaili se čtyřlístkem pro štěstí. Přejeme novým občánkům Slivence a Holyně hodně zdraví a úspěchů při jejich startu do života.

I v tomto roce se náš kostel zapojil do již mezinárodní akce Noc kostelů. Počasí nám tentokrát přálo a tak dětský program, kterým Noc kostelů ve Slivenci pravidelně začíná, proběhl v klidu. Pro děti byly připraveny různé soutěže, kvízy, dokreslovánky, detektivní úkoly, za jejichž splnění mohly získat průkaz detektiva, nebo krátké divadelní představení. Nechyběla ani oblíbená výtvarná dílnička, kde si zájemci mohli zkusit vytvořit vlastní vitráž. Během bodu programu „Trocha historie nikoho nezabije“ se všichni mohli dozvědět něco o historii a výzdobě kostela. Dále bylo připraveno několik koncertů. Tradičně velkou návštěvnost zaznamenal koncert dětského pěveckého sboru Pegas, který měl velký úspěch. Následoval koncert Dua UF UF a flétnového souboru Vivat Flauto, který nám předvedl velkou rozmanitost svých nejen dechových nástrojů, a poté koncert Sliveneckého akordeonového souboru, který byl tradičně velkým zážitkem. Na závěr zaznělo několik skladeb při varhanní chvilce. Zájemci si pak mohli varhany prohlédnout a vyslechnout si k nim i krátký komentář. Kolem 23. hodiny pak proběhl ještě jeden malý, neplánovaný koncert. V době, kdy bylo otevřeno již jen k individuální prohlídce, navštívil kostel pan profesor Michal Novenko z Pražské konzervatoře a zajímal se o naše varhany. Kostelem pak zaznělo sice jen několik skladeb, ale zážitek to byl opravdu silný. Potěšilo nás i to, že pan profesor o našich varhanách mluvil velmi pochvalně. Ani letos nechyběla možnost rozmluvy s knězem, malá venkovní galerie v kostnici nebo možnost získat pamětní razítko. Návštěvníci také měli možnost prohlédnout si zblízka vystavené historické liturgické knihy. Také tentokrát jsme počítali návštěvnost pomocí dřevěných korálků vhozených do velké sklenice. Letos jsme se napočítali celkem 505 korálků.

Malá divadelní společnost Kostým nás večer 19. 5. 2015 pobavila, poučila a dojmula. Písničky Karla Hašlera máme všichni hluboko pod kůží – důvěrně je známe, i když často ani nevíme, že autorem je právě pan Hašler. Autorkou hudebního projektu je paní Květa Drahokoupilová, hrál a zpíval Michal Boška, techniku obsluhoval Oldřich Kroupa. Jednoduchá scéna: salon v pražském bytě, kabaret Lucerna a cela v koncentračním táboře Mauthausen – nám přiblížila život jednoho z největších českých písničkářů. Poslechli jsme si písničky našich rodičů – Po starých zámeckých schodech, Když muzika začne hrát, Když zhasne sál, Svoboda je svoboda, Čí je Praha? Naše!, Pětatřicátníci, Staré topoly, Vltavo, Vltavo a jiné. Na konci představení jsme si společně zazpívali jednu z nejkrásnějších: „Ta naše písnička česká“.

V sobotu 23. 5. se opět po roce konala soutěž Slivenecký Hafík. Soutěžící i diváci se sešli na školní zahradě, protože stejně jako v loňském roce, se tato soutěž konala ve spolupráci se ZŠ. Zahrada byla vzorně připravena a letos jsme se navíc mohli kochat pohledem na nové krásné hřiště naší MŠ. Před začátkem soutěže se dostavil i odborný dozor – MVDr. Vácha. Pořádající ÚMČ Praha – Slivenec opět připravila pro účastníky soutěže hodnotné ceny v podobě pohárů a psích pamlsků. Navíc byl odměněn nejmladší a nejstarší pejsek. Ve 14.00 byli soutěžící psi rozřazeni do jednotlivých kategorií – malý pes, velký pes a pes s dětským doprovodem a mohlo se začít. Soutěžilo se v poslušnosti, ovladatelnosti a obratnosti. Všichni soutěžili s velkým nadšením a nasazením. Po dvou hodinách urputných bojů bylo rozhodnuto a ti nejlepší mohli stanout na stupních vítězů. Nikdo ale nevyšel naprázdno, všichni dostali diplom a pro pejska pamlsek. Počasí nám letos přálo, a tak si krásné odpoledne užívali všichni, navíc bylo možno si zakoupit občerstvení – grilované špekáčky, koláče, kávu, čaj a nealko nápoje. Škoda jen, že letos byl počet návštěvníků nižší než vloni. Ve Slivenci je určitě víc než 22 pejsků. Ještě jednou bych chtěla poděkovat realizačnímu týmu z řad úřadu – panu Urválkovi, paní Kudlákové, panu Buriánkovi a panu Syrovému. Za občerstvení děkuji kavárně Selanka a školní jídelně. Za skvělé zázemí a velkou pomoc při realizaci děkuji paní ředitelce Rosové, paní zástupkyni Šimáčkové a dalším členům pedagogického sboru.

Letos již devátý ročník, hudební přehlídky sliveneckého festivalu zahájila v pátek 5. 6. kapela téměř místní, a sice big–beatová formace All rock – mladá kapela chlapců, co již něco pamatují, jak o sobě sami říkají. Za vlastní autorské písničky sklidili od publika potlesk na otevřené scéně. Během zvukové zkoušky si návštěvníci „nechali projít hlavou, kam všechny věci plavou“… aby pak na podium nastoupila kapela made in Valmez – Mňága a  Žďorp. Během jejich koncertu zazněly známé pecky jako třeba „Hodinový hotel“, či „Nejlíp jim bylo“…Již po prvních taktech zmíněných hitovek si kapela získala zcela zaplněnou náves. Závěr pátečního večera patřil kapele Blue Effect. Král elektrické kytary Radim Hladík otevřel koncert slovy: „Vloni jsme tu poprvé nehráli a taky ten rok nestál za nic“. Letošní koncert kapely ve Slivenci byl zase po roční odmlce skutečnou hudební lahůdkou. Prvním účinkujícím sobotního programu bylo radotínsko-černošické hudební sdružení Klika. Přivezlo k nám srdcařský, ojedinělý punkrock a originální šou, která pobavila všechny přítomné. Rozloučili se písní „Člověče, nezlob se” a třebaže byli skvělí, nikdo se nezlobil, protože nastoupila kapela Yetti on – výborný Schelinger revival. Na sluncem rozpálené návsi dostali snad všichni chutě na „Jahody mražený” a zazpívali si společně „Holubí dům”. Večer patřil dnes už legendární kapele Jablkoň, která nezůstala nic dlužna svému zařazení alternativní world music. Vtipné glosy k jednotlivým písním a kontakt s publikem držel pevně v rukách frontman a duše souboru Michal Němec Jablkoň. Závěrem druhého festivalového večera si posluchači užili svěží ska v podobě mladých muzikantů z veleúspěšné kapely Fast Food Orchestra. Ti, co vydrželi, zatančili si s nimi pod hvězdnou oblohou ve stylu reggae, dancehallu, ragga, rocksteady, punku, hip-hopu, popu…. Letnice 2015 jsou za námi. Ať žijí Letnice 2016 (jubilejní, desátý ročník)!

Budovu na rohu ulic K Holyni a Ke Smíchovu, kterou si pamatujeme jako budovu bývalé mateřské školky a drogerie a někteří pamětníci ještě jako Záložnu, kde ve třicátých letech 20. století sídlil Spořitelní a záložní spolek pro Slivenec a okolí, prodělala rozsáhlou rekonstrukci. Stavební úpravy zahrnuly zateplení pláště budovy, přechod na ekologický způsob vytápění a přestavbu vnitřních prostor. Přízemí objektu bude na základě ankety občanů (uskutečněné před několika lety městskou částí) sloužit ordinaci praktického lékaře a provozu lékárny a v patře vznikl cvičební sál s příslušenstvím, kterým rozšířil Klub Švestka své možnosti. Stavební akce mohla v takovém rozsahu proběhnout na základě dotace OPŽP, finančního příspěvku a půjčky MHMP a spoluúčasti MČ Praha – Slivenec. Stavbu provedla firma Ingbau za dozoru Ing. Šárky Musilové. Konečné dokončovací práce probíhaly v přízemí v souladu s představami MUDr.Čupky, který má prostory po kolaudaci v nájmu, a v patře v součinnosti s realizačním týmem Klubu Švestka. Celý objekt byl zpřístupněn veřejnosti 9.–10. 6. při dnech otevřených dveří. Na závěrečném vybavení prostor nového cvičebního sálu (FIT Švestka) se kromě realizačního týmu Švestky podíleli také místní řemeslníci: p. Synecký – zrdcadla ve cvičebním sále, p. Turek – drobné práce, p. Knotková z Holyně – šití závěsů. Konečný výsledek stojí za to a poděkování za skvěle odvedenou práci patří všem zúčastněným.

V loňském školním roce si slivenecká škola poprvé vyzkoušela obzvlášť slavnostní rozloučení s absolventy, a to rovnou tancem a šerpováním na absolventském plese. Akce se moc líbila a určitě se i hodí k pojetí komunitní školy. Všichni hezky pohromadě se s žáky rozloučit. Rodiče, učitelé, mladší žáci (osmáci) a zástupci zřizovatele.

Proto i letos škola dne 17. června absolventský ples pro žáky 9. třídy zopakovala. Všichni zúčastnění přišli ve slavnostních šatech, smutní i šťastní z toho, co je čeká. Nejprve měla proslov třídní paní učitelka Lucie Matulová. Poté dva moderátoři – paní učitelka Levá a úspěšný žák páté třídy Vašík Svoboda – seznámili hosty s programem večera a uvedli absolventy na pódium. Následovalo ocenění nejlepších absolventských prací, které okomentoval garant projektu, pan učitel Havelka. Tři nejlepší práce byly oceněny diplomem. Paní učitelka Daniela Štolová, výchovná poradkyně, spolu s paní učitelkou třídní potom představovaly jednotlivé žáky a sdělovaly přítomným, kam byli žáci přijati k dalšímu vzdělávání. Většinou to byly odborné střední školy, jako střední zdravotnická škola, obchodní akademie, průmyslová škola elektrotechnická, ale také gymnázia. Nechyběla ani atraktivní řemesla, jako je truhlář, automechanik, protože „řemeslo má zlaté dno“. Prostě, naši žáci byli úspěšní. Poté nastalo slavnostní šerpování a gratulace od ředitelky slivenecké školy Ivany Rosové, paní starostky Jany Plamínkové a třídní učitelky Lucie Matulové, která rozdávala žákům květiny. Paní starostka i paní ředitelka potom měly proslov a následovalo pěvecké vystoupení žáků devátého ročníku. Bylo velmi emotivní, neboť po zpěvu následovala prezentace fotografi í této třídy od jejich prvopočátků až po konec devátého ročníku. Zde  bylo jasně vidět, jak z malých dětí najednou vyrostli velké slečny a mladí urostlí muži. Tuto prezentaci v Power Pointu si žáci dělali sami. Po krátké přestávce následovala další část večera – opravdový ples. Zahájily jej předtančením děti z prvního stupně, které chodí do taneční přípravky při slivenecké škole. Ty si pro nás společně s paní zástupkyní Vladimírou Šimáčkovou připravili velmi procítěný tanec walz na píseň Tři oříšky pro Popelku a vyprovokovaly ostatní k tanci svým jivem. Následovalo sólo pro absolventy s rodiči – blues a potom klasické a převážně latinsko-americké tance. Tančili všichni. Rodiče, žáci i učitelé. Během plesu vystoupil i profesionální taneční pár – Michal Mládek (učí na naší škole tělesnou výchovu) a Tereza Šimáčková. Druhá část plesu již byla ve znamení diska, kterou profesionálním způsobem zajistil tatínek jedné absolventky, pan Frolík. Děkujeme, protože to bylo teprve taneční hemžení! Ukončilo ho až ředitelčino rozloučení do mikrofonu po desáté hodině. Byl to opravdový ples se slavnostním programem. Poděkování patří i cateringové společnosti Selanka za výborné občerstvení.

V sobotu před svátkem narození sv. Jana Křtitele se uskutečnila v holyňské kapličce, která je zasvěcena právě tomuto světci, každoroční poutní mše, kterou již tradičně sloužil P. Zdeněk Skalický. Ten mimo jiné připomněl historii vzniku této kapličky, která byla postavena jako poděkování za záchranu života, ke které došlo právě na svátek narození sv. Jana Křtitele. Promluvil také o výjimečnosti oslav narození tohoto světce, ale i každého obyčejného člověka, který si tak může uvědomit, že mu byl jeho život darován, že každá lidská bytost je Bohem chtěná a ochraňovaná. V odpoledních hodinách se uskutečnilo setkání s autorem doprovodné výstavy fotografií Karlem Koutským, který připravil pro tuto sváteční chvíli kytarový recitál.

Letní výstava v rámci projektu „Galerijní laboratoř“ v kapli sv. Jana Křtitele v Holyni. Kurátor výstavy: Matouš Karel Zavadil. Pomoc při instalaci výstavy: Michal Jalůvka a Kateřina Závadová „Země snivců“, román expresionistického grafi ka a ilustrátora A. Kubína, člena ikonické skupiny Der Blaue Reiter, je pro (nejen) českou a (nejen) výtvarnou scénu dílem zásadního významu. Schopnost vizuálního umělce psát texty, tvořit hudbu, či vstupovat do problematiky výtvarného umění „vedlejšími dveřmi“, pohybovat se svobodně na poli lidské kreativity, je dnes skoro nutností. Intermediální přístup je charakteristickým rysem i pro tvorbu Jaroslava Kořána, autora, jehož hlavním výrazovým prostředkem není vizuální umění, ale hudba. Tento muzikant v devadesátých letech minulého století zakládá experimentální hudební tělesa: např. Zapomenutý orchestr země snivců nebo Orloj snivců a pojetím hudební produkce připomíná tvůrčí přístupy „Nové hudby“ J. Cage, s důrazem na prvek improvizace (hraní na nehudební nástroje, nejrůznější nalezené předměty, kovové špony, hrnce či různé kovové prefabrikáty). Vytváří tak specifickou poctu dílu slavného rodáka z českých Litoměřic Alfredu Kubínovi a českému expresionismu. Jaroslav Kořán si postupně uvědomil, že jeho bizarní nástroje nefungují pouze na bázi hudební produkce, ale také v oblasti vizuálního umění, jako určitý druh instalace, vybízející k dotyku, ke hře, k improvizaci. Není proto náhodou, že Jaroslav Kořán dlouhodobě spolupracuje na interaktivních projektech s Petrem Niklem, kdy za mnohé lze zmínit fenomenální skupinové výstavy Orbis Pictus, či Play. Pro aktuální výstavu Mapy snivců v komorním prostoru kaple sv. Jana Křtitele v Holyni Jaroslav Kořán připravil sitespecifi k instalaci, pro niž je zásadní prvek improvizace. Byl zde vystaven Orloj snivců, autorský hudební nástroj, na nějž si návštěvník mohl zahrát, v konfrontaci se sérií velkoformátových monotypů, odrážejících tak schopnost Jaroslava Kořána pracovat s původní, skoro dětskou imaginací, která tak může být pro diváka tápajícího v labyrintu mnohdy těžko pochopitelného současného vizuálního umění vítaným osvěžením. Na závěr výstavy proběhla 1. 9. 2015 v kapli derniéra s koncertem autora.

Každý rok se to opakuje. Dychtivé tvářičky dětí, poněkud roztržití rodiče, v tváři vyhlazení a usměvaví učitelé. Každý rok stejně a přece vždy s novým nábojem a s novým rozechvěním. Tak to vnímám již řadu let já a stejně i většina učitelů. Učitelské povolání se liší od jiných především tím, že k němu patří emoce. Bez srdíčka toto povolání dělat nejde. Máme prostě svoje žáky rádi a těšili jsme se na ně. Na všechny. Na nové deváťáky, jestli už je ta puberta přešla, na šesťáky, jestli budou ještě tak skvělí jako loni v pětce, na prvňáčky, jací letos budou. Většinou třídám zůstávali stejní třídní. Některé paní učitelky jsou však nové. Paní učitelka Petra Chlumská a Alena Kovářová budou v 1. třídách. Paní učitelka Veronika Nespěšná ve 2. A. a paní učitelka Zuzana Havlíčková významně posílí výuku matematiky a fyziky na 2. stupni. Máme také nového rodilého mluvčího Bryana, se kterým se děti budou setkávat v hodinách konverzace Aj od 5. do 9. třídy. Kvalitní školu dělají kvalitní učitelé, snad jsem měla šťastnou ruku na skvělé kolegy. V loňském školním roce velmi ocenili rodiče tři ze čtyř přijatých učitelek. Byly to Hana Brožová, Petra Levá a Daniela Štolová. Do prvních tříd nastoupilo 43 prvňáčků. Počítali jsme původně sice s větším počtem, ale v Praze je tolik výběrových a alternativních škol, že pro rodiče je těžké odolávat jejich nabídkám. Ale snad je poznat, že slivenecká škola se vyvíjí a spěje kupředu. Imatrikulace prvňáčků proběhla v zasedací místnosti ÚMČ.

Akademická malířka Eva Vejvodová vystudovala malbu krajiny na Akademii výtvarných umění v Praze v ateliéru profesora Jiroudka, kde potkala kolegu Radima. Ten před tím studoval SUŠP v Praze, obor Konstrukce a tvorba nábytku. Od dob studií byl silně zaujat dílem Zdeňka Sýkory a literárním dílem Jakuba Demla. Přestože oba autoři jsou si blízcí nejen lidsky, ale i tvorbou, a přestože jejich díla jsou zastoupena v galeriích ve Francii, Německu, Rakousku, či Austrálii, zářijová výstava s výmluvným názvem „Prostor pro dva“ v kapli sv. Jana Křtitele v Holyni je jejich první společná. Výstavu otevřela 3. září slavnostní vernisáž, příjemné setkání milovníků výtvarného umění. Hezkou atmosféru ještě umocnil improvizovaný hudebním houslový recitál před kaplí. Eva v kapli vystavuje své oleje a tkané originální oděvy, jejichž tvorbě se poslední době také věnuje. Radim tu vystavuje své dřevěné plastiky. Oba umělci žijí v Choceradech a kromě Prahy nejvíce tvoří a vystavují ve Francii. Expozici bylo možné navštívit v průběhu září, o víkendech a svátcích.

Školní rok 2015-2016 přináší do sliveneckého společenského dění zase něco nového. A to i pro rodinné centrum Pecka: rozšíření do nových prostor. Z nenápadné budovy bývalé školky a drogerie se vyloupl krásný dům, v jehož patře se konají nejen nejrůznější cvičební a taneční aktivity (proto Fit Švestka), ale také se sem přesunuly Montessori dílny rodinného centra Pecka. Ty zde mohou rozšířit nabídku na nejrůznější věkové kategorie a získaly důstojné místo pro obrovské množství speciálních pomůcek. Tím se zároveň uvolnila výtvarná část původního Klubu Švestka, kde probíhá i dětský kurz keramiky Hliněná pecka pod vedením báječné Edity Šimkové, díky níž tolik dětí rádo kreslí a vyrábí. Samozřejmě pokračují naše známé kurzy: Karate (v tělocvičně ZŠ), cvičení pro miminka a batolátka Pecičky (kam zveme všechny méně či více novopečené maminky – přijďte se podívat klidně i v průběhu pololetí) či Pilates s hlídáním, které nabízíme maminkám, které si chtějí udělat chvilku pro sebe. Chystáme i další aktivity – výtvarné a keramické dílny, divadýlka na obecních akcích, v zimním období volnou hernu. Doufáme, že si k nám najdou cestu i noví obyvatelé Slivence. Přivítáme vaši účast i pomoc – naše děti odrůstají a „nová krev“ je velmi vítána. Naše činnost by nebyla možná bez podpory úřadu MČ Slivenec, především místostarostky Lenky Kudlákové, která se již několik let snaží ve Slivenci a Holyni vytvořit komunitu lidí, kterým není vzhled a život obce lhostejný. Myslím si, že Klub Švestka i naše rodinné centrum Pecka jsou toho báječným důkazem.

Letošní zářijovou slavnost mladého vína předznamenaly dokončovací práce na rekonstrukci sliveneckého centra. Navzdory časovému skluzu stavební fi rmy byla nakonec poslední žulová kostka položena v pátek kolem 17:00. V sobotu, když se celý Slivenec probudil do slunečného rána, bylo zřejmé, že plánované akci nestojí nic v cestě. Slavnost uspořádala městská část spolu s vinotékou PrimaWine, jak se již stalo tradicí. Vinotéka obstarala dostatek burčáku přímo od moravských vinařů a také výborný catering. Doprovodný program zajistil Pražský pouťový orchestr, který po celé odpoledne bavil přítomné hudebními vstupy. Zazněly staropražské písničky Karla Hašlera, lidové písničky, něco swingu a na své si přišly i děti. Mezi jednotlivými bloky písniček vystoupili tanečníci ze souboru Capuera s ukázkami jihoamerického bojového tance. Tanečníci z Capuery připravili také pro děti odpolední taneční workshopy. Večerní koncert pak patřil keltské muzice v rockovém kabátě. „Navostro“ je česko-skotsko-americká mělnická kapela, která ve své tvorbě čerpá inspiraci především v keltské hudbě, a to především skotské, irské, americké a v neposlední řadě i české. Muzikanti v kiltech hráli ve Slivenci opravdu „navostro vostrou“ muziku a získali si hned po první skladbě přítomné publikum. Příjemně vlahým večerem provázel mezi skladbami i houslista Pavel Švestka, který ve Slivenci zároveň třetím rokem lektoruje hudební kurzy Klubu Švestka. To vysvětluje veselý bonmot, který toho večera zazněl několikrát z podia: „Švestka má ve Slivenci svůj Klub i Fanklub“… a je zřejmé, že ten toho večera ještě rozšířil své řady. Navostro byli totiž opravdu skvělí!

Ve dnech 5. a 6. září proběhla další interaktivní výstava Modelářského kroužku modulové železnice, který pracuje pod 3.MS při OS ČČK Praha 1 na zdejší základní škole.Na návštěvníky čekalo kolejiště v délce 70 metrů, hledání odpovědí na více či méně záludné otázky, modelářská dílnička, malování vláčku a pro nejmenší i možnost pohrát si s oblíbeným dřevěným kolejištěm. Již tradiční výstava byla ale i letos opět trochu jiná. A to nejen novými krajinami, které členové kroužku za uplynulý rok vytvořili. Během výstavy mohli návštěvníci dávat své hlasy podle nich nejhezčím panelům a aktivně se tak zapojit do výběru těch, které budou slivenecký modelářský kroužek reprezentovat na únorové výstavě v Drážďanech, kam jsou naši modeláři pozváni. Velký úspěch měla také novinka – dětská nádražní restaurace U Mašinek, která měla kromě občerstvení připravenu i možnost zdobení perníčků – jak jinak než ve tvaru vláčku. Za oba dny navštívilo výstavu celkem 527 návštěvníků – 274 dětí a 253 dospělých, z nichž někteří přišli v sobotu i v neděli. Velmi nás těšila návštěvnost, ale především pozitivní a někdy i udivené reakce návštěvníků. Například jeden ze starších návštěvníků, sám aktivní modelář, dlouho nechtěl uvěřit tomu, že štítky, které uvádí na každém modulu věk dítěte, které jej tvořilo, jsou pravdivé. Jiný návštěvník, který ten den navštívil podobnou, ale větší výstavu dospělých modelářů, ohodnotil lépe tu dětskou. Fotografie z výstavy bude možno zhlédnout na www.nadrazislivenec.estranky.cz.

V období 3. – 31.10. se konala v holyňské kapli sv. Jan Křtitele výstava paní Ivy Vodrážkové. Iva Vodrážková, v období komunistické normalizace politicky pronásledovaná, je absolventkou Pedagogické fakulty Palackého university v Olomouci. S manželem, hudebníkem M. Vodrážkou, vydávala v sedmdesátých letech samizdaty, organizovala bytovou universitu, kde přednášeli přední čeští disidenti (profesor Milan Machovec, Egon Bondy, teolog Milan Balabán). Spoluorganizovala setkání mluvčích Charty 77 a aktivně působila v českém kulturním undergroundu. Vydala řadu ručně zhotovených knížek s vlastními texty a ilustracemi. Do roku 1989 se zúčastňovala pouze neoficiálních výstav, od roku 1990 vystavuje samostatně v Čechách, v USA, na Slovensku, v Izreli. Autorka používá různé výtvarné techniky, kromě olejomalby a pastelů vytváří i objekty z proutí a provazů. Své šité textilní koláže zhotovuje z použitých a odhozených látek a nalezených věcí, které nesou stopy dávných lidských příběhů a jsou inspirovány synagogálními textiliemi. Tímto uměleckým recyklováním se hlásí k ekologické myšlence a sama je aktivní členkou české eko-feministické skupiny Studna, která ve svých měsíčních a slunečních rituálech hledá sounáležitost s přírodními cykly a s Matkou Zemí.

Cílem předběžného antropologického zpracování lidských kosterních ostatků z výzkumu ve Slivenci bylo seznámení se s nalezeným materiálem a jeho alespoň předběžné určení. V současné době je kosterní materiál v laboratoři, kde je umýván a sušen, než bude předán k řádnému zpracování. Konečné výsledky by mohly být prezentovány na jaře příštího roku při další besedě s občany. Celkem bylo dochováno 16 zlomků kostí, které všechny pochází z jednoho rozsáhlého objektu (jedná se o superpozici několika vzájemně jen obtížně rozlišitelných objektů). Zlomky kostí jsou poměrně velké, kolem 5-10 cm a zlomy na okrajích jsou prokazatelně starého původu, čili k rozlámání kostí nedošlo v průběhu výzkumu. Pravděpodobně se tak stalo při manipulaci s ostatky v minulosti, možná při nějakém rituálním, kultovním obřadu. Prozatím jsme se setkali pouze s lebečními kostmi, mezi nimiž jsme rozpoznaly tyto: zlomky temenních kostí, 2 téměř kompletní kosti týlní, zlomek dětské dolní čelisti se zoubky, kompletní kost čelní i s kostmi nosními, pravou kost lícní, zlomky horní čelisti a drobné fragmenty kosti klínové z báze lebky a kosti spánkové. Prozatím se podařilo rozlišit kosti ze tří jedinců. V případě dvou dospělých jedinců se pravděpodobně, dle morfologie zlomků lebky, jedná o muže a ženu. Pohlaví u třetího jedince není možné určit, jelikož se jedná o dítě, jehož věk byl na základě prořezání mléčného a trvalého chrupu odhadnut na 5-6 let. Jediným patologickým nálezem byla tzv. cribra orbitalia, neboli porozita stropu očnice, a to v obou očnicích čelní kosti pravděpodobně ženské lebky. Nejedná se o vlastní nemoc, ale o vedlejší projev jiného onemocnění. Příčina jejich vzniku není dodnes jednoznačně objasněna. Pravděpodobně vznikají v důsledku nedostatku vitamínu C nebo jiné poruchy výživy, nebo poruchy metabolismu. Vznikají v prostředí, kde panují nedostatečné hygienické podmínky, šíří se infekční a parazitární nemoci a děti trpí nekvalitní stravou. Dříve často uváděná příčina vzniku, nedostatek železa, není pravděpodobně hlavní příčinou, ale jednou z mnoha z celého komplexu výživových poruch a onemocnění. Cribra bývají běžným nálezem v jakémkoli kosterním souboru a svědčí o nelehkém životě tehdejších lidí. Laboratorní a následné podrobné antropologické zpracování možná odhalí v souboru zvířecích kostí i další kosti lidské, takže naše předběžné hodnocení bude možné doplnit o další zajímavá zjištění.

Před první adventní nedělí se konaly v základní škole i v Klubu Švestka předvánoční dílny, kde se vyráběly symbolické adventní věnce. Při odpolední nedělní mši v kostele Všech Svatých si je pak zájemci mohli nechat posvětit. V podvečer se v centru Slivence i Holyně rozsvítily vánoční stromy. Před historickou budovou školy se na pódiu odehrál biblický příběh o zrození Ježíška v kouzelném představení žáků školy. Křižovníci přišli posvětit dřevěný betlém pod stromem i vánoční strom samotný. U holyňské kaple před rozsvíceným stromkem zazněl hudební recitál Klubu Švestka. Po něm si přítomní mohli prohlédnout vánoční výstavu v kapli.

V prosinci se uskutečnilo také několik švestkových tvůrčích dílen: keramická dílna pro veřejnost „Betlémy“, dobročinná dílna, kde se šily filcové ozdoby na prodej při vánočním jarmarku, a také keramická dílna pro mládež, kde vznikaly keramické knoflíky ve tvaru vánočního cukroví. Rodinné centrum Pecka připravilo výtvarné dílny na vánoční jarmark a pohádku v kavárně Selanka.

V sobotu 12. 12. se konal na slivenecké návsi tradiční vánoční jarmark. Trhovci mohli poprvé vyzkoušet nově zrekonstruovanou náves. Ve stáncích zapomenutých řemesel si (nejen) děti vyzkoušely práci svíčkaře, korálkáře, dráteníka i výrobu skleněných ozdob. Z dílen rodinného centra Pecka si ti nejmenší odnášeli papírové anděly a v kavárně Selanka shlédli představení Vařečkový betlém. Zlatým hřebem celé akce byla efektní hra s ohni. Výborné občerstvení v podobě svařeného vína, palačinek, rybí polévky, vánočky, či domácích klobás zajistila vinotéka Primawine a kavárna Selanka. Svůj stánek otevřel Slivenecký klub Švestka, slivenecká základní škola, Lesy hl.m. Prahy s prodejem stromků a jmelí a malou sovou ze záchranné stanice. V kavárně probíhal prodej Klubu lidové tvorby. Nechyběl trdelník, jmelí, vánoční dekorace. Atmosféru dokresloval harmonikář, který všechny neúnavně a svátečně bavil až do noci…

Manželé Siganovi se dlouhodobě podílejí na zušlechťování městské části Praha – Slivenec. Obětavě a nezištně se ve volném čase věnují dětem a mládeži. Organizují pro ně nejrůznější aktivity, vedou zdravotnický a modelářský kroužek. Pomáhají při nejrůznějších charitativních sbírkách (ČČK, Tříkrálová sbírka, plnění vánočních přání, atd.). Ve spolupráci se sliveneckou farností organizují Noc kostelů, podílejí se opravách okolí kostela i obnově budoucí fary křižovníků. Neváhají kdykoli ochotně věnovat svůj čas a energii pro pomoc ostatním. To vše činí s nebývalou samozřejmostí, nasazením, s radostí. Konají mlčky, neočekávají žádnou odměnu. Svým každodenním působením v obci jsou významným přínosem pro budování občanské společnosti a vzorem ostatním. Pozn. redakce: Ocenení udeluje starosta MC na základe výběru z návrhu obcanu (pravidla pro podávání návrhu na webových stránkách MC)

Před Štědrým večerem si všichni zájemci mohli od 16:30 do 18 hodin přijít prohlédnout betlém a domů si odnést Betlémské světlo. 24. 12. byla sloužena půlnoční mše od 22 hodin.  I letos byl slivenecký kostel přihlášen do celorepublikového projektu Křesťanské vánoce a též bylo  možné získat při návštěvě betléma další papírovou figurku. Pokud navštívíte během vánočního období více pražských betlémů zapojených do projektu, získáte tak další figurky, ze kterých si můžete sestavit vlastní betlém. Více informací na www.krestanskevanoce.cz.