Pomníky a křížky ve Slivenci a Holyni
Pomník Mistra Jana Husa ve Slivenci
Nachází se v parčíku u budovy úřadu. Téměř 2 m vysoký obelisk ze sliveneckého mramoru je opatřen bronzovou deskou signovanou autorem (K. Zuklín). Pravděpodobně pochází z první poloviny 20. století.
Pomník obětem padlých ve Slivenci
Pomník byl v parčíku u autobusové zastávky Slivenec slavnostně odhalen 15. května 1938. Cesta za vznikem pomníku byla dlouhá a trnitá. Již ve dvacátých letech, těsně po první světové válce, bylo vytvořeno sdružení pro stavbu pomníku. Členové sdružení se pravidelně scházeli v hostinci U Žilinů a více než patnáct let sháněli potřebné finanční prostředky, aby uctili své sousedy, padlé na frontě. Peníze získávali například z výtěžků ochotnických divadelních představení, dobročinných bazarů, od místních spolků. Pomník je zpracován dle návrhu Z. Tomana z r. 1934 pražským sochařem J. Jůzou. Kámen dodala firma Prastav z lomu na Cikánce. Po r. 1945 přibyly z každé strany pomníku dva pískovcové kvádry s žulovou deskou se jmény sliveneckých obětí druhé světové války.
Pomník obětem padlých v Holyni
Byl postaven k uctění památky holyňských obětí první světové války. Pomník 215 cm vysoký je vyroben ze sliveneckého mramoru a nachází se na náměstí Pod Lípou. Okolí bylo v r. 2018 revitalizováno a pomník byl opraven.
Pamětní deska v Holyni
Deska z červeného sliveneckého mramoru, která je umístěná ve výklenku ohradní zdi kapličky v Holyni, je věnována uctění památky holyňských občanů padlých v průběhu druhé světové války. František Pravda (bytem Holyně čp.9) padl za vlast v květnu 1945, když jako správce Filmových ateliérů Barrandov bránil se skupinou dobrovolníků postupu příslušníků SS do vnitřní Prahy. Jan Drábek padl v prosinci 1942.
Hřbitov
Slivenecký hřbitov se nachází na náhorní plošině mezi Višňovkou a Drbcem. Byl založen na počátku 19. stol a to poté, když byl původní starý hřbitov u kostela zrušen (po r. 1784). Na hřbitově byli pohřbívání zesnulí také z Holyně a z Lochkova. Hřbitov, který se v současné době skládá ze tří na sebe navazujících částí, je obehnán zdí. Uprostřed hřbitova za rozložitým kaštanem stojí stará márnice. V letech 2015-17 bylo vybudováno kolumbárium a rozptylová loučka. Jsou zde historicky cenné rodové náhrobky, hrob neznámých obětí války a válečný hrob vlasovců. Ze hřbitova je kouzelný výhled na Chuchelský háj a na údolí Vltavy až na Braník a Modřany.
Válečný hrob
Hrob s rámem a náhrobkem z hrubě opracovaného vápence s náznakem kříže s připevněným nápisem z kovu s letopočtem 1945. Jedná se o válečný hrob s ostatky padlých vojáků ruské osvobozenecké armády (vlasovci). Celkem jsou zde uloženy ostatky 17 padlých na území Slivence v období května 1945.
Kříž s Kristem před kostelem Všech svatých ve Slivenci
Kříž ze sliveneckého mramoru stojí na západní straně u kostelní zdi. Autor neznámý. Kříž před kostelem opravila MČ Praha – Slivenec v roce 2009. Tento rok byly také opraveny pomníky a ohradní zeď kostela.
Křížek Ke Smíchovu
Kříž ze sliveneckého mramoru na křižovatce ulice Ke Smíchovu a bývalé cesty spojující kostel Všech svatých se hřbitovem. Kříž je skryt pod korunou vzrostlého kaštanu. V roce 2011 dala MČ Praha – Slivenec kříž opravit, opravu provedl akad. arch. Milan Hubeňák. Na podzim r. 2019 vytvořil v ateliéru Sliveneckého klubu Švestka holyňský rodák a slivenecký občan – výtvarník Bobo Sobotka do prázdné niky originální keramickou plastiku.
Křížek K Cikánce
Křížek na křižovatce K Cikánce a Mramorová, tzv. Slavíkovic křížek, původně stál na křižovatce ulice K Cikánce a polní cesty, která již neexistuje. MČ Praha – Slivenec dala křížek zrekonstruovat a přemístit na křižovatku K Cikánce a Mramorová. Opravu prováděl Ing. arch. Milan Hubeňák.
Křížek K Cikánce a K Lochkovu
Křížek na křižovatce ulic K Lochkovu a K Cikánce, tzv. Velanovic křížek dala opravit MČ Praha – Slivenec na přelomu tisíciletí.
Křížek na hřbitově
Centrální kříž s Kristem ze sliveneckého mramoru stojí pod rozložitým, letitým kaštanem uprostřed hřbitova. Okolo se nacházejí rodinné hroby starých sliveneckých a holyňských rodin s působivými náhrobky.
Křížek v Holyni u kaple
Křížek ze sliveneckého mramoru dala postavit při cestě mezi Holyní a Barrandovem v roce 1861 holyňská majitelka gruntu Marie Magdalena Malá (Novotná). A to jako díkůvzdání za to, že v tomto místě toho léta udeřil do koňského povozu blesk a všichni, kteří se vraceli z prací na poli, nehodu přežili. Koncem roku 2008 dala kříž odstranit z původního místa paní Jiřina Růžičková, prapravnučka paní Malé, kvůli plánované výstavbě bytového domu. Dala ho na vlastní náklady opravit a po dohodě s MČ Praha – Slivenec ho umístila ke kapli.
Vitrínová kaplička U Smolnic
Kapličku dal v západní části ulice U Smolnic v Holyni vybudovat v r. 2009 na své náklady pan Miroslav Vocilka. Autor projektu této malé sakrální památky se inspiroval vzhledem holyňské kaple. Vitrínová kaplička byla zasvěcena Panně Marii.
Dne 14. listopadu 2009, po špičkovém čtyřhlasém zpěvu písně Adeste Fideles v podání členek sboru Radost Praha, zahájili P. ThLic. Michael Špilar a P. Mgr. Zdeněk Skalický slavnostní svěcení vitrínové kapličky Panny Marie v západní části ulice U Smolnic v Holyni. Ke stavbě tohoto skromného stánku se naše rodina rozhodla z několika důvodů. Cítím to tak, že jsme vyslyšeli hlas, který směřoval naše kroky. Díky Tobě, Pane. Také jsme vzpomněli na krajinu jižních Čech, místo našeho dětství, silně posetou drobnými sakrálními stavbami. Pečlivě jsme si prohlédli vnější rysy stavby a detaily fasády kaple sv. Jana Křtitele na holyňské návsi. Jihočeské vzpomínky i kaple v nás inspirovaly hlavní podobu stavby. Následně za pomoci holyňské obyvatelky Martiny Sztachové vznikly první nákresy budoucí stavbičky. Konečná podoba je dílem prof. arch. Václava Girsy, autorem reliéfu Panny Marie je nadějná studentka VŠUP (ateliér socha II.) Tereza Erbenová. Pro naši rodinu je vitrínová kaplička Panny Marie součástí děkování za pomoc při našich přímluvách u jejího Syna. Pro kolemjdoucí slouží jako evangelizační prvek a dokresluje ráz české krajiny. Možná můžeme říci, že pokračuje v cestě započaté sedmi slivenecko-holyňskými kříži. Poděkování za dovedení díla do dnešní podoby a za všemožnou podporu patří též rodině Bystřických, RNDr. Janě Plamínkové, všem dalším příznivcům a přímluvcům i více než osmdesáti hostům přítomným slavnostnímu vysvěcení. Krásný zážitek z něj umocnilo slunečné a velmi teplé počasí, nám všem na tento den zaslané.
Všechny příznivce Panny Marie, ale také příznivce pěkných výhledů a symbolů české krajiny zveme na prohlídku, zastavení, zamyšlení, do západní části ulice U Smolnic v Praze 5-Holyni. Kapličku snadno najdete na veřejně přístupném místě, na křižovatce ulice a polní cesty.
Miroslav Vocílka s dcerou Monikou
Křížek Za Knotkem
Kříž na své náklady a vlastním úsilím vybudoval pan František Dolista se synem Martinem na křižovatce ul. Za Knotkem a cesty do lomu Prastav (NPP U Nového Mlýna). Podstavec je zbudován z kamene v lomu Na Cikánce. Autorem moderního kovového kříže je slivenecký umělecký kovář Radomír Aksman. Kříž připomíná dávné působení sv. Prokopa – benediktinského mnicha, který měl v letech po r. 1000 v nynějším Prokopském údolí poustevnu. Nejdříve se zdržoval v jeskyni v Dalejích u Jinonic, a pak asi kolem r. 1009 přešel do lesů v Posázaví. Kronikář sázavského kláštera o něm později napsal: “Pohrdl marností světa, zřekl se domu, manželky, polností, příbuzných a přátel, dokonce i sebe samého, dal výhost lsti plnému světu a jeho bídné nádheře.” Ještě v polovině 20. století se vždy v červenci konaly v Hlubočepích tradiční prokopské poutě.
Kříž K Dobré vodě
Křížek severně od Holyně, na křižovatce polních cest ke studánce Dobrá Voda a k železniční zastávce Holyně vztyčili r. 2018 manželé Zdena a Stanislav Homolovi. Kříž po rekonstrukci věnoval pan Karel Navrátil. V okolí křížku jsou do trojsponu vysazeny tři kaštany.
Kříž Na Ladech
Na Ladech je místní pojmenování zachovalého remízku na cestě mezi Holyní a Řeporyjemi. Kříž – jako symbol něčeho, co nás přesahuje, co je budoucím pocestným místem pro zastavení a pokorné rozjímání a který je orientačním bodem v krajině, instalovali manželé Lenka a Daniel Kudlákovi na podzim roku 2019. Kříž má svůj původ z kraje kolem Benešova, kde pan Karel Navrátil zachraňuje tyto drobné sakrální památky a vrací je do krajiny.
