Kvíz 115

Hledáme název zámku

Dnes navštívíme zámek, který jen zázrakem stále stojí a my se musíme snažit a hojně jej navštěvovat, aby se zase obnovila jeho sláva a znovu svítil jako perla v zeleném moři lesů pod Krušnými horami.

Zámek stojí na místě původního gotického hradu Eisenbergu, po několika přestavbách se hrad změnil na renesanční zámek. Po stavovském povstání přešel zámek do vlastnictví Lichtenštejnů, pak Lobkowiczů… Po všech přestavbách má zámek tvar písmene H a uvnitř je to doslova labyrint.

Kolem zámku byla v jeho největší slávě nádherná a rozhlehlá zahrada, lesy, vinice a sady mimo jiné i s vlašskými ořechy, které panství vydělávaly kolem 100 kop grošů ročně a pod zámkem Dřínovské jezero! Dnes si to jen těžko dokážeme představit, že byla v okolí romantická zahrada a plodné sady.

Dnes je zámek v katastrofálním stavu. Probíhá rozsáhlá rekonstrukce, jejíž konec je v nedohlednu. Zámek má 114 pokojů a dalších 130 menších místností! Malovaný sál s kulečníkem, knihovna, zrcadlový kabinet, knížecí pokoje, hudební salony, jídelny, kaple…

Zámek měl velmi pohnutou minulost… Za okupace zde sídlil štáb SS a potom posádka, určená ke hlídání válečných zajatců. Následně zde byl zřízen tábor pro prominentní osobnosti, převážně vysoké francouzské důstojníky, mezi jinými i Pierre de Gaulle, bratr francouzského prezidenta, nebo osobní lékař maršála Pétaina. V té době byl celý zámek natřen zelenou maskovací barvou. Kolem zámku strážní budky, propojené drátěnými ploty pod proudem.

Po válce přešel zámek i panství zpět do vlastnictví Lobkowiczů. V té době zde byl častým hostem ministr zahraničí Jan Masaryk a dnes jsou součástí prohlídky i jeho “zrekonstruované” pokoje. Pak byl zabrán armádou, pozůstalý inventář naházen do kaple a celý zámek vybílen ve skutečnosti i obrazně. Vzhledem k důlní činnosti, která se neustále přibližovala pod svah, na němž zámek stojí, se rozhodlo o demolici. Což se díky novinářům a veřejnosti nestalo a po revoluci se oficiálně započalo se záchranou zámku. Ekologické těžební limity, stanovené v roce 1990 zároveň ochránily těžbou ohrožené městečko Horní Jiřetín a osadu Černice.

Po revoluci byl zámek opět navrácen Lobkowiczům, ti ale silně zdevastovanou památku nedokázali opravit a raději jej věnovali státu.

No a na nás je, aby se na tento unikát nezapomnělo a byl námi hojně navštěvován a podporován.