Kvíz 136

Hledáme jméno kostela,

Cestou na dovolenou v Beskydech jsem samozřejmě neodolala a prostě jsem si musela zajet prohlédnout “šikmý kostel”. Myslím si, že většina z nás přečetla jedním dechem skvělou knihu Karin Lednické o osudech rodin ve Staré Karviné, právě s názvem Šikmý kostel. A on tam skutečně stojí, jako jediná budova, široko daleko nic jiného.

Na místě původního kostelíka sv. Martina jej nechal roku 1736 postavit František Vilém Larisch. Před příchodem rodu Larischů do Karviné byla tato oblast zemědělskou osadou. Tak vznikl i název Karviná od slova “carwa – kráva”. O to, čím se pak Karviná stala se 300 let starali právě Larischové. Kolem roku 1930 měla Karviná přes 20tis obyvatel a více než 1800 budov vč. zámku, nemocnice, škol, kina, hospod, obchodů, kulturáku… Prostě to bylo město v rozmachu. Těžko si to dnes představíme, když stojíme u poslední budovy, která jako zázrakem ještě stojí! Po roce 1945 byly doly znárodněny a nastal obří nárůst těžby, což zahájilo devastaci a postupnou likvidaci celého města.

Dnes již kostel vypadá trochu jinak, původní barokní věž byla nahrazena a posléze úplně stržena vichřicí. Kostel byl vystaven na kopečku a dnes stojí na rovině, v průběhu 120 let se kostel a jeho okolí propadl o neuvěřitelných 40 metrů.

Na počátku 90. let 20. století byl na kostel vypsán demoliční výměr a začala snaha o záchranu této neobyčejné stavby. Tehdejší farář P. Ernest Dostál se zasloužil o to, že byla zahájena generální oprava kostela. V roce 2012 byla srovnána podlaha a díky tomu jsme svědky optického klamu. Mozek při vstupu do kostela svádí boj s rovnováhou. Má tu rovnou podlahu a šikmé zdi… vyhodnotí to tak, že čeho víc, to je správně… tzn. víc je šikmých zdí, tak to musí být správně a tak se rozhodne, že je křivá podlaha. Díky tomu se při prohlídce kostela motáte jak námořník, který právě vstoupil na souš po několika letech na moři. Motá se vám hlava, podlamují nohy a táhne vás to do strany tak, že se musíte přidržovat kostelních lavic. Legrace byla, že nás kostelem provázela paní průvodkyně s náplastí na čele, prý se zřítila od varhan ze schodů… Vůbec se tomu nedivím, je to opravdu dost náročné se v tomto kostele udržet na nohou! Také to byla první moje prohlídka s vodováhou v ruce 🙂 Nevěřící Tomášové si mohou opravdu zjistit, že podlaha je jak když střelí, ale zdi jsou vychýlené až hrůza!

Kostel je po rekonstrukci, konají se tu bohoslužby a také komentované prohlídky, které vřele doporučuji. Před kostelem je stánek se suvenýry, kde si můžete koupit třeba černé bonbony v krabičce ve tvaru důlního vozíku, nebo pohlednice se Starou Karvinou ještě v plné síle. Můžu vám říct, že i při nákupu pohledů jsem se musela stánku přidržovat, protože i on, je postaven schválně křivě…

Tak jak se jmenuje kostel, který všichni známe ze stránek knihy jako “šikmý”?

Vaše Ivča Přiby

(Knihu Šikmý kostel si můžete půjčit v knihovně ve Slivenci.)