Zájezdy seniorů 2021

17. 6. 2021 – Seeberg, Cheb, Doubrava

Popis

Seeberg – Ostroh:

Byl založen pravděpodobně na konci 12. století a patří k nejstarším hradům na Chebsku. Řadí se mezi tzv. ministeriální hrady – opevněná sídla ministeriálů. Ministeriálové byli nesvobodní služebníci feudálů, které jejich pán využíval k plnění správních, hospodářských nebo vojenských povinností. Za svou službu získávali léna. Měli rozhodující podíl na kolonizaci a germanizaci Chebska. Od příchodu Slovanů v 6. a 7. století bylo Chebsko slovanské. První kolonizační vlna je spojena s markrabětem Děpoldem II z Vohburka. Do roku 1266 byla kolonizována celá chebská kotlina – poněmčení Chebska bylo dokončeno. Významné osoby – Kašpar Šlik, Kašpar Juncker, Konrád z Neiperka, Jiří Wolf z Brandu, Melchior Adam Moser, Vít Dětřich z Steinheimu, Jacques Gerard. Město Cheb spravuje hrad od roku 1754. V roce 1943 přebírá hrad nacistická armáda a přestěhovává do hradu stroje na výrobu náhradních leteckých dílů. Po válce byl hrad devastován a v polovině osmdesátých let přešel do správy Františkových Lázní. Byl velmi citlivě opraven.

Cheb:

Městská památková rezervace, soubor městských domů na náměstí, Špalíček z 13. století. Pozdně románský kostel sv. Mikuláše a sv. Alžběty, klášter dominikánů, hrad, galerie výtvarného umění.

Doubrava – skanzen:

Privátní muzeum, selské stavení, hrázděné štíty, život na venkově v 19. století.

Průběh

Ve čtvrtek 17. 6. 2021 senioři uskutečnili plánovaný výlet do Chebu a jeho okolí – hrad Seeberg a skanzen Doubrava. Většina z nás znala pouze město Cheb a jeho Špalíček. Že je kolem krásná krajina se šťavnatou zelení a památkami, jsme se přesvědčili. Autobus nás dovezl do vesničky OSTROH po stále užší silničce, kde cílem naší cesty byl hrad Seeberg. Je ro skvost! Byl založen na konci 12. století a patří k nejstarším hradům na Chebsku. Jeho dějiny jsou plná dobrodružství, několikrát vyhořel, opět ho majitelé zrekonstruovali, přistavěli. V naší současnosti velká devastace hradu začíná v padesátých letech 20. století. V roce 1986 převzaly hrad do správy Františkovy Lázně a z gruntu hrad citlivě opravili. Hrad jsme obešli, viděli sklepení, černou kuchyni, sál s dřevěným stropem, několik zařízených komnat. Hrad stojí zato navštívit. V Chebu jsme poobědvali a hledali hlavně stín. Prohlédli jsme si historické náměstí Krále Jiřího z Poděbrad, Špalíček, kostel sv. Mikuláše a sv. Alžběty, prošli kolem hradu, dívali jsme se na střechy domů kolem náměstí a obdivovali zručnost našich předků. Posledním zastavením byl skanzen Doubrava. Z Chebu se jede na Podhrad a Lipovou – dojedete do malé vesničky s roubenými domy – tam je pak překrásný skanzen – soukromý statek s kavárničkou a velmi příjemnou obsluhou. Po 17. hodině jsme vyrazili domů. Teploměr při dálnici ukazoval 47°C na vozovce a ve vzduchu 31°C. Bylo opravdu horko, ale výlet se zdařil a líbilo se nám tam – byl to první výlet seniorů v tomto roce! Doufáme, že v září se budeme moci opět vypravit za poznáváním.

Krejčová, Klub seniorů

9. 9. 2020 – Děčínsko

Popis

Tiské stěny – celkem nenáročný pěší výlet mezi skalními útvary (cca 2 km nebo 4 km podle schopností každého jednotlivce); Děčín – čas na občerstvení a krátkou prohlídku centra města; Benešov nad Ploučnicí – prohlídka interiérů Dolního zámku zbudovaného ve stylu saské renesance.

Průběh

Letos jsme uskutečnili druhý (a poslední) společný výlet seniorů. Tentokrát jsme jeli sever Čech – na Děčínsko. Hlavním cílem byla příroda, konkrétně Tiské stěny. Nacházejí se západně od Děčína a na sever od obce Tisá. Jsou jedním z nejvíce turisticky navštěvovaných míst této pískovcové oblasti. Vznikly před mnoha milióny lety a jsou od té doby modelovány erozní činností vody a větru. Za tu dobu se vytvarovaly do malebných stěn, věží, puklin, jeskyní a průchodů. Je to velice romantické místo, pro nás starší už i trochu náročné.

Pěší výlet jsme zahájili u kostela v Tisé. Potom jsme šli po trase naučné stezky a prohlíželi jsme si skály, které mají i své názvy, podle toho, co připomínají. Procházeli jsme průchody, které vyžadovali i trochu odvahy. Prošli jsme podstatnou část naučné stezky, vystoupali po železných roštech do vrchní části a bezpečně došli k turistické chatě. Tam už čekal náš autobus a někteří z nás nastoupili. Většina však pokračovala dál, až do osady Ostrov. Tam pro nás autobus také zajel. Ušli jsme přibližně 1,5 km Tiskými stěnami a dalších 2,5 km do Ostrova. Cesta byla fyzicky mírně náročná a museli jsme dávat velký pozor na terén. Když bychom použili hantýrku našich potomků – „dali jsme to“.

V Ostrově jsme nasedli do autobusu, spokojeně se usadili a svěřili se do péče našeho řidiče. Ten nás odtud vyvezl po sice pěkných, ale nečekaně úzkých silničkách. Prostě, v CHKO se musí s místem šetřit. Při každém setkání s protijedoucím vozidlem, musel ten, kdo měl slabší nervy, raději zastavit. Naštěstí jsme tam nepotkali obdobný kolos, to by byla situace obtížně řešitelná. Za tuto část výletu sklidil náš řidič mohutný potlesk.

Do Děčína jsme dojeli po poledni a zašli jsme na oběd. Ti co byli rychlejší, ještě stihli malou prohlídku města. Děčín by zasluhoval celodenní návštěvu. Je to velmi pěkné město!

Potom jsme podle řeky Ploučnice, krásným údolím, dojeli do Benešova nad Ploučnicí. Zajímavé městečko. Mnozí ho navštívili poprvé. Hlavním objektem je tam Zámecký komplex, který se skládá z pěti zámků. Horního a Dolního, ty jsou přístupné. Dále je tam Volfův zámek, Morzinský zámek a Konojedský zámeček. Ty jsou zatím nepřístupné. My jsme navštívili Dolní zámek. Je to nejstarší část tohoto komplexu. Bylo to historicky zajímavé, jen trochu stísněné. Při stavbě nepočítali s tak velkými výpravami, jakou jsme byli my.

Pak už zbývala jen cesta domů. Díky panu řidiči a průvodkyni paní Lešovské, dopadl celý výlet na jedničku s hvězdičkou a již se těšíme, že příští rok bude bez kovidu a budeme se moci zúčastnit tradičně čtyř výletů. Viděli jsme, že v této oblasti je možností ještě dost.

Pavel Podzemský