Besedy 2017

V Klubu seniorů 2. 1. 2017 jsme uspořádali besedu s Ing. Martinou Včelákovou z malého, příjemného krámku ve Voskovcově ulici na Barrandově. Povídali jsme o všestrannosti konopí, zvlášť o jeho využití v kosmetice, potravinách, ale také při léčbě různých nemocí. Paní Včeláková nás nejprve seznámila s historií rostliny a vysvětlila, čím se jednotlivé druhy konopí liší. Ochutnali jsme BIO konopný olej a povídali jsme si o jeho možném užití v našich kuchyních. Získali jsme představu, s jakými konopnými produkty se lze v Čechách potkat. Zvlášť nás zaujaly doplňky stravy s obsahem CBD vhodné při různých zdravotních obtížích. Překvapením bylo, že i známá česká firma RYOR nově nabízí konopnou kosmetiku s obsahem CBD pod názvem Cannabis Derma Care vhodnou pro každodenní péči o suchou šupinatou podrážděnou pokožku.

Více informací o konopí lze nalézt na: : www. sakl.cz; www. spolek-KOPAC.cz; www. konopa.cz

Beseda s dendrologem Ing. Alešem Rudlem byla velmi inspirující a poučná. Vyprávěl a ukázal fotografie památných a významných stromů na území Prahy, zmínil se i o skupině pozoruhodných lip velkolistých ve Slivenci před základní školou. Lípy byly vysazeny pravděpodobně v roce 1908 u příležitosti „Stromkových slavností“. Významným stromem je i lípa na rozhraní Slivence a Holyně a nádherný mohutný jírovec na sliveneckém hřbitově. Po Praze je mnoho památných a významných stromů, ke kterým si můžete udělat s dětmi výlet. Návody kudy a kam v níže uvedené literatuře a webových stránkách.

Více na webu „Pražské stromy“ –   www.prazskestromy.cz

V knihovně ve Slivenci je naučná literatura k zapůjčení:

Aleš Rudl: Významné stromy – živá historie našich obcí a měst
Pavel Kyzlík, Aleš Rudl a kol.: Památné stromy Prahy
Peter Wohlleben: Tajný život stromů – co cítí a jak komunikují, objevování fascinujícího světa
Glono Jean: Muž, který sázel stromy

Protože spisovatel Vlastimil Vondruška patří mezi nejčtenější autory v knihovnách – nejen ve Slivenci, pozvali jsme jej na besedu ve čtvrtek 16. 3. 2017. Zájem veřejnosti byl veliký, do zasedací místnosti jsme se vešli jen díky toleranci všech přítomných.

Spisovatel vyprávěl o sobě – pochází z Kladna, vystudoval historii a etnografii na FF UK v Praze. Od roku 2009 se věnuje výhradně psaní. Víc než dvacet let byl aktivním horolezcem. Vyprávěl o způsobu psaní, hledání historických pramenů a fantazii dotvářející čtivý obsah svých románů. Vyprávěl o způsobu myšlení našich předků, o jejich vlastenectví, obživě, chování, lásce a věrnosti k půdě. Vyprávěl o civilizaci, jak i ta podléhá neodvratnému rytmu. Když se narodí, je mladá a silná, ambiciózní. Zesílí a užívá si vrcholu své moci. A pak vždycky následuje únava, stárnutí a často i pád. A my jsme v podobné situaci: Evropa není ochotná hájit své hodnoty. Má však ještě šanci!

V úterý 28. března mezi nás přišel RNDr. Tomáš Beránek, CSc. – cestovatel a předseda čestné neziskové organizace na pomoc Nepálu – NAMASTÉ NEPÁL.

Tomáš Beránek Nepál velmi dobře zná, navštívil ho již mnohokrát, má tam hodně přátel a prostřednictvím organizace Namasté Nepál, která působí v České republice od roku 2004, se snaží pomoci nemajetnému obyvatelstvu v Nepálu. Zprostředkovává adopci chudých nepálských dětí na dálku, financuje a organizuje výstavbu škol z bambusu, pořádá vzdělávací kurzy, vysílá české učitele angličtiny a lékaře do Nepálu, zajišťuje zdravotní péči v některých těžko dostupných vesnicích a podporuje rekonstrukce staveb po zemětřesení.

Vyprávěl nám o dramatických událostech v jarních měsících 2015 po Himalájském zemětřesení, ukázal fotografie a videa ze záchranných akcí a následném úklidu trosek domečků, zoufalé snahy lidí postavit si jakoukoliv střechu nad hlavou před příchodem období dešťů. Lidé pracovali bez pomoci strojů, nářadí, bez rukavic, stavební materiál – kamení, nosili v nůších na zádech.

Zemětřesení v Nepálu 2015 začalo 25. dubna v 11:56 nepálského času s epicentrem přibližně 77 km od hlavního města Káthmándú a hypocentrem v hloubce 15 km se sílou 7,9 momentové škály (Mw). Jeden z následných dotřesů dosáhl 26. dubna síly 6,7 Mw.

Bylo to nejsilnější zemětřesení v Nepálu od roku 1934. Způsobilo rozsáhlou lavinu pod Mount Everestem, spuštěna byla také další rozsáhlá lavina v údolí Langtang. Při zemětřesení bylo poškozeno nebo zničeno mnoho památek v Údolí Káthmándú zapsaného do seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Nepálská vláda vyhlásila třídenní státní smutek.

Po besedě jsme si mohli zakoupit drobné řemeslné výrobky z Nepálu – profit z jejich prodeje je určen na rekonstrukci zemětřesením poškozených nepálských škol.

Beseda to byla velmi zajímavá, vařili jsme, ochutnávali jsme, servírovali a dívali se na přípravu francouzských specialit z regionů Alsace – Franche Comté – Bretagne – Marseille. Samozřejmě jen jako! Paní Chopard Pištorová žila ve Francii 7 let a strávený čas věnovala převážně francouzské kuchyni, specialitám a vynikajícím národním jídlům. Každý Francouz rozumí dobrému jídlu a umí patřičně ohodnotit jemnost a rafinovanost jeho chuti a doplnit vhodným nápojem. Kuchařské umění se stalo záležitostí velkých hotelů a restaurací, ale i menší restaurace a kavárny jsou pro svoji kuchyni vyhledávanými místy labužníků. Cibulová, rybí, fazolová a hořčicová polévka, bílé a zelené omáčky, různé úpravy vajec, paštiky ze zvěřiny, majonézy, sýrové omáčky, palačinky, čekanka, rajčata, olivy, artyčoky, chřest, fazolky, žampiony, široká škála koření a bylinek, estragon, sýry, ovoce, víno, maso i skopové, různé druhy ryb – to je malý základ pečlivě připravených pochoutek.

Uvařte si doma francouzskou cibulačku:

1,5 litru silného vývaru z hov. masa, 100 g másla, 200 g cibule, 100 gr tvrdého sýra, 125 g bílé veky nebo toastového chleba, petrželka

Na másle zlehka osmahneme cibuli nakrájenou na půlkolečka, zalijeme ji silným vývarem a povaříme. Polévku rozdělíme do kameninových šálků. Sýr nastrouháme na hrubém struhadle a rozdělíme na 5 plátků oloupané bílé veky, vložíme ji do šálků s polévkou a zprudka zapečeme v grilu. Povrch posypeme jemně nasekanou petrželkou. Dobrou chuť! (Řešátko – Nodl: Speciality světových kuchyní – Francie)

23. 5. 2017 jsme přivítali v knihovně básníka, scenáristu, překladatele, moderátora a herce Ivo Šmoldase.  Svérázným humorem vyprávěl své zážitky z jižních Čech, kde má chalupu, popsal zkušenosti z herectví v roli putovní divadelní komedii Zdeňka Podskalského Liga proti nevěře. Zábavně popsal chování našich politických představitelů, jejich slibů a skutečných výsledků. Odpovídal na otázky návštěvníků s nadhledem a s úsměvem. Bylo nám s ním dobře. Děkujeme všem návštěvníkům za účast, zasedací místnost byla do poslední židle zaplněná.

V úterý 30. 5. 2017 knihovna uspořádala večer naplněný hudbou a zpěvem. Markéta Prunerová – mezzosoprán, Michal Boška – tenor, Přemysl Zíka – hudební doprovod, Květa Drahokoupilová – organizátorka, kostymérka, textařka, duše Malé divadelní společnosti Kostým. Tato společnost do Slivence už zavítala po šesté, vždy poctivě připravená. Tentokrát jsme si poslechli operní árie mistrů Antonína Dvořáka a Bedřicha Smetany, W. A. Mozarta, F. Schuberta. Zazněly písně z divadelní hry o K. H. Máchovi, Cyrana z Bergeracu, Karla Hašlera a z Václava III. – všechna tato monodramata jsme v minulých letech ve Slivenci viděli. Byl to pěkný kulturní zážitek. Na naše známé umělce se budeme těšit opět za rok v květnu.

První pondělí po prázdninách se senioři sešli na besedě, kterou jsme uspořádali s organizátory projektu Centra pro zdraví. (více na www.centraprozdravi.cz) Základním principem filosofie projektu je poznat příčiny nemoci, stav duše, klid, smíření, odpuštění a následné možné uzdravení. Cesty k uzdravení jsou různé – od přímých –  vyšlapaných profesionály, vzdělanými lékaři, obětavými zdravotníky – přes cesty klikaté neběžné velmi těžké, kde léčíme především duši, měníme návyky, hledáme smysl života. Po všech cestách se můžeme setkat s bludy, nepochopením, omezením. Proto se o své zdraví starejme, snažme se vzdělávat, hýbat, nezůstávejme sami. Jakou cestou se vydáme – záleží jen na nás.

V úterý 3. 10. 2017 se v zasedací síni městského úřadu konala přednáška  PhDr. Jindřicha Nolla. Vyslechli jsme mnoho zajímavostí z historie Slivence, Holyně a okolních míst a v závěru nás dr. Noll ještě „protáhl“ Prokopským údolím a to až k některým současným informacím. Slivenečtí a holynští se sešli v hojném počtu a bylo vidět, že se o místo, kde žijeme, aktivně zajímají. Někteří návštěvníci též využili této příležitosti a přítomnosti starostky RNDr. Jany Plamínkové a kladli dotazy na současnou situaci kolem budování tramvajové trasy. Přednáška přinesla mnoho zajímavých informací, jen forma mohla být živější a určitě by přispěla k bohatší diskusi.

V úterý 14. 11. přednášeli v zasedací místnosti Monika a Jirka Vackovi o své cyklovýpravě  na Nový Zéland. Nebyli u nás ve Slivenci poprvé. S jejich cestováním jsme už byli seznámeni dříve a máme ve fondu knihovny jejich úžasné knihy. Na Nový Zéland jeli nejen na těžko, ale též s oběma dětmi, tříletou Barborkou a jedenáctiměsíčním Jirkou.

Dvě kola, vozík, stan, dvě malé děti, 327 litrů výbavy v brašnách, nočník a spousta plen, cesta trvala tři měsíce.

Je mnoho cestovatelů a též se pořádá mnoho besed o cestování. Čím jsou Vackovi originální?

Cestují na vlastní pohon (úžasná fyzická kondice), cestují skromně (pečlivě zvažují, za co utratí peníze v cizí zemi), zajímá je krajina, příroda, pamětihodnosti, všímají si běžného života místních lidí. Jejich předností je jazyková vybavenost, ale ještě k tomu velmi dobrá komunikativnost a zájem o lidi. Toto jim umožnuje a i při cestě s dětmi, kdy je cestování ještě náročnější, najít dobré zázemí pro nocleh. Tak měli možnost poznat domácí nebo jiné cizince na cestách. Něco takového s cestovkou nezažijete.

Takže závěrem – citace z jejich knihy:

Čím nás však Nový Zéland nakonec nejvíce uchvátil, byli místní lidé – „Kiwíci“. Jejich bezprostřednost, nadhled, ochota pomoci či nabídnout přímo na ulici nocleh a vzít si vás na několik dní do svého domu nás fascinovala. Takovou lidskou pomoc jsme poznali málokde.