Besedy 2021

Akce zrušena z důvodu epidemiologické situace v České republice.

V úterý 8. 6. jsme besedovali s panem Drahoňovským o krajině a jedinečných památkách v okolí Písku. Celé kovidové období senioři trávili luštěním kvízů: podle popisu a fotografií jsme měli za úkol poznat české historické památky, přírodu a určené místo. Kvízů jsme vyluštili 90 s vědomím, že jsme poznali velkou část Čech. Ale pan Drahoňovský nám předal další podrobné informace. Ukázal nám, jaké máme možnosti cestování, aniž bychom překročili hranice. Cestovatel nám promítl archivní snímky Písku za povodně 1940 i 2002, Putimskou bránu, Morový sloup z r. 1715, Mariánský sloup od sochaře Widemanna i sochu Sv. Jana Nepomuckého na památečním mostě v Písku. Vystoupali jsme díky jeho vyprávění na rozhlednu Jarník, navštívili například Putim, Albrechtice, vesnici Jamný a podívali jsme se z Podolského mostu. Prošli jsme se po hrázi Tálínského rybníka a viděli staré jihočeské kamenné mosty spojující břehy potoků, řek a údolí. Beseda byla velmi poutavá a ukázala nám, že máme ještě mnoho krásných míst k poznávání před sebou, aniž bychom opustili naši domovinu.

Naše první beseda po prázdninách a složitém období plném rušení veškerých kulturních akcí se konala v úterý 21. září 2021.

Zvolili jsme besedu cestovatelskou se známým a již osvědčeným přednášejícím Liborem Drahoňovským. Vybrali jsme si cestovatelské téma po české krajině: Od Trosek po Hruboskalsko. Návštěvníků besedy nebylo mnoho, velká škoda. Dá se předpokládat, že krajinu v Českém ráji navštívil a zná každý z nás. Ale tak důkladně prochozenou, jako ji má pan Drahoňovský, to má málokdo.

Přednášející se zaměřil na tři významné hrady – hrad Trosky, Hrubou Skálu a Valdštejn. V Rovensku pod Troskami nás upozornil na zajímavost – zvonici s obrácenými zvony. Při putování tímto krajem je možné vidět mnoho zajímavých drobných sakrálních památek.Například krásnou kalvárii v Sýkořicích od Jana Zemana ze Žernova. Setkání s dílem lidového kameníka Vojtěcha Kopice ve skalách je výjimečný zážitek. Možná, že díky tomu, že lidé ještě neměli televizi, počítače a jiné vymoženosti, byli vlastně tvořivější. Seznámil nás se spoustou skalních útvarů od těch nejznámějších (Vyhlídka Kapela, Jenovéfa, Janova vyhlídka, Pekařova brána) až po méně proslulé, ale neméně zajímavé.Bohatou historií prošly lázně Sedmihorky, bohužel v současné době chátrají. Vyslechli jsme, jak vlastně vznikl název Český ráj a kdo jej poprvé použil. Pan Drahoňovský má podrobně prostudovanou literaturu o tomto kraji a doporučil nám např. knihu: Umění lidových tesařů, kameníků a sochařů v severních Čechách od autora Josefa Scheybala.

Doporučuje navštívit tento kraj v různá roční období, on sám má nejraději podzim a zimu. Zhlédli jsme krásné fotografie, kde chladné počasí umocňuje syrovost a nostalgii, neolistěné stromy umožňují nečekané vyhlídky. Myslím, že mnozí z nás dostali chuť se do tohoto kouzelného kraje zase vypravit.

Přední český hudební kritik a publicista se po mnoha letech rozhodl obnovit svůj poslechový klubový pořad (od roku 1979 připravil 900 poslechových pořadů).

Příležitostně uváděl rockové a folkové festivaly, včetně festivalu v Lipnici nad Sázavou v roce 1988, kde na závěr pozval na pódium tehdejšího předního disidenta Václava Havla. S velkou chutí si zavzpomínal. Pak už mohli návštěvníci poslouchat ukázky z hudby jak domácích autorů, tak zahraničních hudebníků. Z domácích zmínil velmi kreativního a všestranného umělce Františka Skálu, Milli Janatkovou, dále nás upozornil na zajímavou skupinu Zrní, pocházející z Kladna. Zavzpomínal a hold vzdal Dagmar Voňkové-Andrtové i letos zesnulému Janu Vodňanskému. Ze zahraničních muzikantů nám představil Johna Granta z Michiganu, brazilskou zpěvačku Donu Onete, z Londýna pocházejícího Benjamina Clementina, Nathaniela Rattelifa. Chuck Berry, který aktivně vystupoval do vysokého věku, uzavíral tuto ukázku zahraničních muzikantů.

Rejžkův poslechový pořad byl příjemnou změnou po besedách cestovatelských.

Dne 3. listopadu (netradičně ve středu) jsme uspořádali besedu s osobností mimořádnou – do Slivence jsme pozvali Mgr. Marka Orko Váchu. Vybočili jsme z řady cestovatelských besed.

Marek Orko Vácha je římskokatolický kněz, administrátor ve farnosti Lechovice u Znojma a zároveň farní vikář v Praze, při kostele Nejsvětějšího Salvátora. Je přednostou Ústavu etiky na III. lékařské fakultě UK Praha. Vystudoval obor molekulární biologie a genetika na Přírodovědecké fakultě MU Brno a teologii pak v Olomouci a Bruselu. Zúčastnil se dvou výprav na Antarktidu (1997 a 2000). Šest měsíců žil v trapistickém klášteře ve Francii (2002). Vyučoval biologii a náboženství na biskupském gymnáziu v Praze. Na Fakultě sociálních studií MU v Brně vede seminář zaměřený na vztah křesťanství a ekologie. Publikuje v řadě odborných i populárních periodik, zabývá se tématy evoluční biologie, lékařské etiky, environmentální výchovou. Je autorem řady knih, mezi nimi s názvem Nevyžádané rady mládeži (2017), která vzbudila velký ohlas (máme v knihovně). Knižní rozhovor Jízda v levém pruhu je též ve fondu naší knihovny.

Obávali jsme se, že v době znovu sílící pandemie lidé nepřijdou a raději zůstanou doma. Ale opak byl pravdou. Zasedačka se zaplnila do posledního místa. Orko zvolil téma environmentální – tedy co pro nás znamená životní prostředí a jak se k němu chovat. Zdraví lidé jsou tam, kde je zdravá krajina ve zdravé zemi. Vše souvisí se vším.

Žijeme v době, kdy je potřeba se více zamýšlet nad stavem krajiny, něco pro to udělat, začít od sebe. Velice pravděpodobně se musíme naučit víc dávat než brát. Jeho přednáška byla připravená nejméně na dvě hodiny, avšak dokázal ji zkrátit, a přesto říci vše podstatné. Reagovat okamžitě otázkami po takové přednášce není jednoduché, posluchači potřebují to, co slyšeli, vstřebat. V hlavách se otázky začaly rojit, ale čas se neúprosně krátil. Pár dotazů padlo a závěr besedy Orko věnoval malé autogramiádě. Děkujeme za všechny podněty k zamyšlení!

S cestovateli Pavlem Chlumem a Petrem Kvardou jsme v úterý 9. 11. 2021 navštívili Tanzánii – národní park MIKUMI západně od Dar es-Salaamu. Park je oblíbeným výletním cílem pro bohatou nabídku zvěře, o kterou je velmi dobře státem postaráno. V parku jsou zvířata a rostliny typické pro východoafrické savany. V Zanzibaru jsme prošli jsme Starým městem (Stone Town) s úzkými křivolakými uličkami, překrásně vyřezávanými vchodovými dveřmi, podívali jsme se do přístavu plachetnic dhow, rozhlíželi jsme se na rybím trhu, který nabízel nepřeberné množství čerstvých mořských plodů a ryb. Ještě dnes je smutné místo starého trhu s otroky. Šli jsme okolo rodného domu i restaurace, kde začínal Freddie Mercury, zpěvák a skladatel, člen rockové skupiny Queen. Ze Stone Townu jsme podnikli okružní jízdu ostrovem, byli jsme v nejsevernějším místě ostrova ve vesnici Nungwi, projížděli městem Bububu, dostali se na plantáže s kořením: hřebíček, pepř, skořice, muškátový oříšek, kurkuma, kakao, kardamom, vanilka. Viděli jsme GUERÉZU – opici, která se vyskytuje velice vzácně ve východní Africe. Z vesnic na východě ostrova jsme pozorovali úžasné tyrkysové barvy oceánu a burácivého přílivu a odlivu.

Přednáška byla velmi zajímavá, dobře připravená. Děkujeme všem návštěvníkům za účast.

Na poslední schůzku v tomto roce jsme pozvali Mgr. Jana Ileka (ze společnosti LOVI, z.s.), který nás informoval o postupu jednání při porušení dobrého sousedského vztahu. Ruší-li nás např. odpad, voda, kouř, stín, hluk, světlo, pach z kompostu apod. – můžeme se bránit:

1/ domluvou, 2/ předžalobní výzvou 3/soudním řízením

Probrali jsme, jak postupovat při odklízení sněhu, spadlého listí a plodů ze sousední zahrady, jak daleko od plotu na našem pozemku zasadit strom. Udržování dobrých sousedských vztahů je někdy složité. Mít souseda rozumného a vstřícného je k nezaplacení.

Beseda byla velmi zajímavá!