Oficiální stránky: Základní škola Praha-Slivenec

Projev starostky RNDr. Jany Plamínkové při slavnostním otevření nové mateřské školy

Vážení a milí hosté, vážení a milí občané Slivence a Holyně, paní ředitelko, paní učitelky a páni učitelé,

vítám Vás všechny na slavnosti u příležitosti otevření nové mateřské školy v naší městské části.

Dnešek je pro naši městskou část opravdovým svátkem, a především je to svátek pro naše školství.  Do historie sliveneckého školství se výrazně zapsaly tři roky. Tím prvním byl rok 1900, kdy byla uvedena do provozu velká historická budova slivenecké školy a tehdejší slivenecké, holyňské a lochkovské děti  tak získaly krásnou důstojnou budovu, kde získávaly své vzdělání.  Druhým byl rok 1967, kdy byly postaveny pavilony druhého stupně. Základní školství ve Slivenci tak získalo prostory, které dobře složí dodnes. Horší byla situace s předškoláky. Ačkoli byla mateřská škola zřízena již v roce 1940, tak nikdy neměla svoji budovu. V roce 1974 již bylo rozhodnuto o její výstavbě v akci Z, ale krátce poté byla obec  Slivenec nedobrovolně přičleněna k Praze 5 a o nové školce se na čtyři desítky let přestalo mluvit. Plány se vzkřísily až v roce 2007, kdy jsme dali udělat studii nové školky a posléze i projekt a získali jsme stavební povolení. Poté se projektu ujalo Hlavní město Praha, které školku ve své režii postavilo. Dnes, po šesti letech, v roce 2013, se naše původní plány zhmotnily a naše městská část tak získává poprvé ve své historii pro děti novou a velice krásnou budovu, která jí bude sloužit další desítky let. Jsem ráda, že ta budova je takto pěkná, vždyť už za našich předků dominovaly v  každé obci dvě základní budovy: kostel a škola. Chápali totiž, že děti a jejich vzdělání jsou pro život společnosti to vůbec nejdůležitější. Jsem ráda, že na to nezapomínáme ani v dnešní době.

Musím ale říci jednu důležitou věc: často mluvíme o školce, ale to není ani zdaleka jediná stavba, která se při této příležitosti postavila, ve skutečnosti jde o celý komlex staveb. Mateřská škola je samozřejmě největší a nejdůležitější, ale kromě ní zde vzniklo i toto foyer, kde právě stojíme. Je to ústřední komunikační prostor celého školského areálu, spojnice mezi pavilony školky, školy a budoucí tělocvičnou. Dále chodba mezi školkou a tělocvičnou – ta se nyní zdá veliká, ale její pravé měřítko se ozřejmí právě po postavení tělocvičny. Velmi důležitou stavbou, která ale není vůbec vidět, je celková modernizace vytápění v základní škole, kdy staré topné kanály mezi pavilony vedené venkem byly nahrazeny novými prvky a stejně tak bylo zmodernizováno vedení vody a zčásti i kanalizace.  A konečně poslední stavba se týká  celého areálu. Nově postavený požární koridor totiž velmi výrazně zvyšuje bezpečí všech dětí ve škole i všech pracovníků školy, a to také není zanedbatelný přínos. K dostavbě celého areálu nám tedy zbývá už jen poslední stavba, a to je již několikrát zmíněná tělocvična. Věřím, že se jí v dohledné době také dočkáme.

Nyní dovolte, abych poděkovala všem, kdo se na výstavbě podíleli. Samozřejmě v prvé řadě děkuji vedení Hlavního města Prahy, panu primátorovi Hudečkovi, panu prvnímu náměstku Vávrovi, který se stará o pražské finance, i paní radní Štvánové, která má na starosti školství, za to, že si Praha celou výstavbu vzala na svá bedra a že ji pro nás postavila. Dále pracovníkům odboru městského investora – panu řediteli Beránkovi, vedoucímu oddělení pozemních staveb Ing.Albertovi, paní Ing. Fülle i paní Ing. Machové, kteří často dělali opravdu věci nad rámec svých povinností, aby se stavba dokončila včas. Velmi děkuji autorovi projektu akad. Arch. Aleši Brotánkovi a celému jeho týmu – Ing. Čechovi, Ing. Praislerovi a mnoha dalším lidem za to, že pro nás tuto krásnou stavbu vymysleli.  Dále děkuji pracovníkům firma Ingbau – panu řediteli Sýkorovi, panu Laxarovi a panu Pabištovi, kteří měli výstavbu na starosti. Děkuji i firmě KD Beta, která zde prováděla technický dozor investora. A rozhodně v neposlední řadě chci poděkovat pracovníkům našeho úřadu a především Ing. Šárce Musilové, která měla se školkou opravdu hodně starostí a díky jejíž obětavosti jsme tu školku opravdu mohli otevřít 9 dní po kolaudaci, což mi doteď připadá naprosto neskutečné. Takže ještě jednou, děkuji Vám všem.