|
|
|
 Městská
část Praha - Slivenec
se nachází v jihozápadní části Prahy. Leží na náhorní
planině nad Prokopským, Radlickým a Chuchelským údolím, v
převážně zemědělské krajině. MČ Praha-Slivenec se skládá
ze dvou částí - Slivenec a Holyně.
Na východě katastrálního území Slivenec se nachází
přírodní park Radotínsko-Chuchelský háj, na západě pak
chráněná krajinná oblast Český kras. Severní část Holyně
spadá do přírodního parku Prokopského a Dalejského údolí.
Slivenec je již od roku 1974 součástí hlavního města
Prahy. Díky své výhodné poloze a snadné dostupnosti centra
města je vyhledávanou lokalitou pro bydlení. Dopravní
obslužnost je zajišťována autobusovými linkami MHD a dnes
již také napojením na novou tramvajovou trať na sídlišti
Barrandov a dále pak na trasu metra B.
Stručná historie:
První zmínky o Slivenci a jeho významné poloze je možno
nalézt v citátech, ve kterých se uvádí: "V 11. století se
připomíná hlavní obchodní cesta z Prahy do Bavor přes Slivenec a Radotín, kde byl přívoz přes Berounku k
Mokropsům, průsmykem Všenorským a "Zlatou stezkou" do
Bavor, po níž se vozila do Čech sůl". První skutečně
zachovalou písemnou zprávou o vsi je však až listina z r. 1253, v níž král Václav I. stvrzuje,
že obce Slivenec a Holyně daroval řádu Křížovníků, kterým
tyto patřily od této doby do roku 1848.
První písemnou zprávu
o obci Holyni nalézáme v zakládající listině vyšehradské
kapituly, které král
Vratislav II. při jejím založení v roce 1088 daroval
bohaté prebendy. Obec Holyň je tam jmenována nepřímo ve
tvaru Nagolini, tj. Na Holyni.
Obce Slivenec a
Holyně byly vždy vedeny jako samostatné obce, v roce 1974 byly
připojeny ku Praze a spojeny do jedné městské části.
Slivenecký mramor:
Těžba sliveneckého mramoru probíhá již
od 13. století. Červeným sliveneckým mramorem je ozdoben
např. Zbraslavský kostel. Slivenecký mramor byl použit i
jako základní kámen při stavbě Národního divadla, kam byl
přivezen 16. května 1868. |
|
Pamětihodnosti: |
|
|
Slivenec: |
slivenecký kostel postavený ve 13. století ve stylu ranné
gotiky. Je zasvěcen "Všem svatým".
Podle původních nákresů
byl v r. 1889 opraven architektem Barvitiem. Hlavní oltář
je ze dřeva a byl zhotoven roku 1901 řezbářem Petrem
Buškem ze Sychrova, vzácné jsou varhany postavené
varhaníkem Schiffnerem v r. 1886 a znak Křižovníku s
uvedeným letopočtem 1693. Velmi vzácné vitráže v oknech
kostela ze 14. století byly vyjmuty a nahrazeny kopiemi,
originály je možno vidět v Uměleckoprůmyslovém muzeu.
|
|
Holyně: |
kaplička byla postavená r. 1861 paní Marii Novotnou.
Je zasvěcena sv. Janu Křtiteli. Kaplička je obdélníková s
valenou klenbou a okny v bocích. |
|
|
|
|
|
Základní
statistické údaje |
|
Katastrální výměra [ha] |
758 ha |
|
Počet obyvatel k 1.10.2010 |
2726 |
|
V
aktivním věku (18-62 let) |
1650 |
|
Pošta |
ano |
|
Zdravotnické zařízení |
ne |
|
Policie |
ne |
|
Městská
policie |
ano |
|
Kanalizace (ČOV) |
ne |
|
Vodovod |
ano |
|
Plynofikace |
ne |
|
Škola |
ano |
|
Mateřská škola |
ano |
|
|
|
Městská část Praha-Slivenec
Letecké
snímky
